Velvyslankyně: Pro řadu Egypťanů je stabilita možná cennější než svobody

Ve srovnání s ostatními zeměmi vyšel Egypt ještě dobře, hodnotí káhirská velvyslankyně Veronika Kuchyňová-Šmigolová dobu po arabském jaru. Vlna revolucí nevyšla tak, jak si mnozí obyvatelé regionu představovali. Výsledkem jsou rozvrácené státy jako Sýrie, Jemen či zhoršení situace v Pásmu Gazy. Egypt sám sebe bere jako stabilní bod na šikmé blízkovýchodní ploše – mnohdy i za cenu kontroverzních kroků.

Posledním podobně sporným tématem se stal tamní protiteroristický zákon. Dokument schválený v polovině srpna umožňuje například dát vysoké pokuty novinářům, kteří o ozbrojených útocích nebudou psát „v souladu s oficiálními zprávami“. „Samozřejmě že ten zákon je v řadě ohledů kontroverzní. Na druhou stranu je Egypt zemí, která sama sebe vidí jako ochranu proti velké hrozbě a poslední kotvu stability v celém regionu," zmínila diplomatka.

A právě tato pozice má podle Kuchyňové-Šmigolové pro většinu obyvatel zřejmě větší cenu než svoboda slova či shromažďování. „Země kolem Egypta se propadly do chaosu, Egypťané si proto uvědomují potřebu nějakého klidu, stability. Pro většinu lidí je toto možná důležitější než svobody," dodává.

Video Studio 6 - Egypt očima diplomata
video

Velvyslankyně: V Egyptě si možná váží více klidu než svobod

Podle diplomatky zanechalo tzv. arabské jaro s odstupem několika let v oblasti chaos. "Ti, kteří arabské jaro iniciovali, zejména mladí, vzdělaní lidé, si to takhle nepředstavovali, nicméně společnosti v řadě zemí nebyly podle mě zralé na přechod k demokracii evropského typu. V řadě zemí je ta situace spíš horší než před arabským jarem," dodává.

Egypt je v tomto ohledu prý výjimkou. I on si prošel epizodou vlády konzervativního Muslimského bratrstva, které vyšvihla k moci revoluční vlna z let 2010-2011. Zemi po dalším převratu nyní spravuje polovojenský režim prezidenta Abdala Fattáha al-Sísího a organizace na ochranu lidských práv mluví o pozvolném návratu k pořádkům, které v zemi panovaly v době vlády autoritářského prezidenta Husního Mubaraka (ve funkci 1981-2011).

Vedlejším efektem je také téměř nulové fungování opozice. Islamistická strana Núr ani některé sekulární uskupení nemají fakticky žádný vliv na reálné dění v zemi.

„Touha po svobodě slova či shromažďování se v zemi ne tak úplně naplnila, nicméně Egypt je nyní v zásadě stabilní země. Pořád je spíše na lepší cestě než na horší."

Veronika Kuchyňová-Šmigolová

Velvyslankyně ČR v Egyptě