Sonda vzkázala NASA, že přežila blízké setkání s Plutem

Laurel (Maryland) - Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) obdržel krátkou zprávu od kosmické sondy New Horizons, která tak přežila své historické setkání s Plutem. Signál urazil 4,7 miliardy kilometrů za téměř 4,5 hodiny. Sonda proletěla v úterý kolem trpasličí planety v nejmenší vzdálenosti 12,5 tisíce kilometrů.

V ústředí mise v marylandském Laurelu čekali vědci a inženýři s napětím na informace. NASA obdržela první krátký vzkaz ve 2:53 SELČ. Následovala radost a úleva. Experti jásali, objímali se a mávali americkými vlajkami. 

Data ukazují, že sonda průlet kolem Pluta zvládla bez problémů. „Naše kosmická loď je v pořádku, máme data a letíme pryč od Pluta. Nemohu ani vyjádřit, jak se cítím. Dopadlo to podle plánu!“ radovala se manažerka mise Alice Bowmanová. 

„Díky této misi jsme navštívili každou planetu ve sluneční soustavě,“ připomněl správce NASA Charles Bolden. „Je to ohromný okamžik v dějinách lidstva,“ konstatoval šéf vědy John Grünsfeld. „Kosmická loď udělala spoustu fotografií a my se už nemůžeme dočkat,“ dodal.

Mise Pluto: radost v týmu NASA
Zdroj: ČTK/ZUMA/Bill Ingalls/NASA

„Pluto mělo první návštěvu! Děkujeme NASA – je to velký den pro vědu a americké vedení,“ gratuloval NASA americký prezident Barack Obama.

První snímky z průletu s vysokým rozlišením by měly dorazit na Zemi ještě během středy. Sonda ale nasbírala tak velké množství dat, že bude trvat celých 16 měsíců, než je všechny odešle na modrou planetu.

NASA vyslala sondu New Horizons k Plutu 19. ledna 2006. Je vůbec prvním kosmickým tělesem vyslaným člověkem, které k trpasličí planetě dorazilo. Sonda o velikosti klavíru se u Pluta zdržela jen chvíli. Kolem trpasličí planety neměla v plánu obíhat a proletěla kolem ní rychlostí 49 tisíc kilometrů za hodinu.

Vědci zatím neměli příležitost Pluto podrobněji prozkoumat. Na to, aby mohli planetku sledovat například teleskopem, je těleso od Země příliš daleko.  

Američtí vědci si od projektu za 700 milionů dolarů slibují nové poznatky. „Máme jistou představu, z čeho je povrch Pluta stvořený. Podobně jako u většiny podobných těles půjde o slepenec kamení a ledu. Jedním z úkolů sondy je, aby tyto odhady potvrdila,“ říká astronom Jan Šifner.

Objev Pluta byl výsledkem soustavného hledání deváté planety sluneční soustavy od konce 18. století, které vyvrcholilo úspěchem amerického astronoma Clyda Tombaugha v lednu a únoru 1930. V roce 1978 se pak podařilo Jamesi Christymu, dalšímu americkému astronomovi, objevit u Pluta měsíc Charon a v roce 2012 byli na snímcích Hubbleova kosmického dalekohledu objeveni další čtyři souputníci Pluta - Kerberos, Styx, Hydra a Nix. Pluto bylo dlouho považováno za planetu, po nové astronomické kategorizaci z roku 2006 se ale o něm mluví jako o trpasličí planetě, protože ještě za jeho drahou se pohybují další podobná tělesa.

Pět miliard kilometrů, téměř deset let. Dobrodružství New Horizons vrcholí (zdroj: ČT24)