Posselt: O poválečném vysídlení sudetských Němců je třeba mluvit

Augsburg - Velká většina sudetských Němců vyjádřila na sjezdu v Augsburgu souhlas se změnou stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), z nichž byla v březnu vypuštěna pasáž o vracení zkonfiskovaného majetku. Podle představitelů SL tento krok zlepšil vztahy s ČR. Šéf sdružení Bernd Posselt zdůraznil potřebu smíření sudetských Němců s Čechy. Ve svém půlhodinovém projevu ani jednou nezmínil tzv. Benešovy dekrety. Ty přitom bývaly právě v minulosti na sudetoněmeckých sjezdech pravidelným terčem tvrdé kritiky.

„Předsednictvo nyní uvedlo do chodu reformní proces, který naši předchůdci považovali za nutný už od konce 60. let, ale stále ho tlačili před sebou. Nyní se ho podařilo uzavřít. A úspěch nám dává za pravdu,“ řekl předseda bavorského sudetoněmeckého sdružení Steffen Hörtler. „Připravenost Čechů spolupracovat s námi při zpracování bezpráví spáchaného při vyhnání zřetelně vzrostla po přijetí našich reforem,“ doplnil Hörtler.

Hörtlerova slova, který za změnu stanov poděkoval nejvyššímu představiteli SL Berndu Posseltovi, odměnilo několik tisíc shromážděných sudetských Němců dlouhým hlasitým potleskem. Jen ojediněle zaznívaly nesouhlasné hlasy.

  • Sudetští Němci vypustili v březnu ze stanov zmínky o právu na domovinu a o vrácení zkonfiskovaného majetku. Namísto toho nyní stanovy mluví o odsouzení nezákonných vyvlastňování kdekoli ve světě a o vytvoření spravedlivého uspořádání, v němž bude garantováno právo národů na sebeurčení.
Historické zástavy sudetoněmeckých obcí. Ilustrační foto
Zdroj: ČTK

Delegáty sjezdu oslovil prostřednictvím předtočené zdravice předseda KDU-ČSL

Nejvyšší představitel Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernd Posselt se ve svém vystoupení k účastníkům sjezdu dotkl tématu poválečného odsunu. „Vyhnání nebylo vedlejší škodou druhé světové války, byl to chladnokrevně naplánovaný válečný zločin,“ řekl Posselt. Jasne přitom deklaroval, že SL nechce popírat příčinné souvislosti a že si je vědomo toho, že někteří sudetští Němci se v době nacistické vlády vážně provinili. „Neexistuje ale žádná kolektivní vina. Vina je osobní kategorie,“ dodal.

Bernd Posselt: „Je pro nás zásadní, aby se bez zkrášlování a bez zamlčování mluvilo o zločinech vyhánění ve smyslu 'už nikdy více'. Jen tak můžeme dosáhnout toho, že už se tyto zločiny nebudou stále dokola opakovat.“


Posselt též mluvil o potřebě smíření sudetských Němců s Čechy. Dobrým příkladem podle něj je spolupráce při obnově pohraničí a společné hledání kořenů jednotlivých obcí. Stejně tak ocenil krok města Brna, které vyjádřilo lítost nad odsunem německy mluvícího obyvatelstva, při němž zemřelo 1700 lidí.

Poděkoval také českému vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL), který na sjezdu vystoupil prostřednictvím předtočené zdravice a oslovil sudetské Němce jako krajany.

Video Sudetoněmecké krajanské sdružení se sešlo k 66. sjezdu
video

Sudetoněmecké krajanské sdružení se sešlo k 66. sjezdu

Sudetoněmeckého sjezdu se zúčastnilo několik tisíc lidí. Byli mezi nimi i zástupci české politiky, mimo jiné bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček nebo bývalý český velvyslanec v Německu František Černý.