Merkelová v Moskvě uctila padlé, Putin označil Německo za první oběť války

Moskva – Den po ruských oslavách Dne vítězství zavítala do Moskvy německá kancléřka Angela Merkelová. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem uctila u hrobu neznámého vojína památku lidí, kteří zahynuli během druhé světové války, poté společně jednali o situaci na Ukrajině. Putin se vyslovil pro urovnání německo-ruských vztahů, Merkelová kritizovala vojenské obsazení Donbasu.

Reportáž: Merkelová v Moskvě uctila padlé (zdroj: ČT24)

Německá kancléřka už před několika týdny odmítla svou případnou účast na vojenské přehlídce, která se tak jako tradičně konala 9. května na Rudém náměstí. Spolu s ní se jí nezúčastnila ani většina západních státníků, argumentem byla ruská vojenská přítomnost na Ukrajině a nechuť přihlížet defilé vojenské techniky, která může být nasazená i v Donbasu. Do Moskvy proto německá kancléřka zavítala až dnes.

U hrobu neznámého vojína v Alexandrovském parku ve stínu kremelské zdi uctila spolu s Putinem památku obětí světového konfliktu. „Hořká historická zkušenost nás poučila, že musíme i těžkou situaci – a takovou máme i dnes – překonávat mírovými a diplomatickými prostředky,“ řekla před dnešním jednáním s Putinem. Putin později prohlásil, že ruské oslavy jsou připomínkou vítězství nad nacistickým Německem, a nikoliv Německem jako takovým. „Německo samo bylo první obětí války,“ prohlásil s tím, že je proto „zcela přirozené“, že dnes Merkelová Moskvu navštívila.

Rusko Západu: Ochlazení vztahů jsme nezavinili, usmiřme se

V ruské metropoli je německá kancléřka poprvé od února, kdy se zde spolu s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem pokoušela vyjednat klid zbraní na východě Ukrajiny. Téma Donbasu dominovalo schůzce i dnes. „Máme příležitost hovořit o vývoji a územní celistvosti Ukrajiny,“ řekla před jednáním a na následné tiskové konferenci prohlásila, že zabrání Krymu Ruskem ohrožuje evropský pořádek. „Rusko zasedalo v Evropské radě, ve WTO, spolupracovalo s NATO. Kvůli zločinné anexi Krymu a vojenskému obsazení východní Ukrajiny, ale dostala naše spolupráce tvrdou ránu,“ dodala.

Putin totiž vyzval k rychlému vyřešení „problémů“ mezi Ruskem a Německem: „Víte, že jsme udělali hodně pro to, aby se vztahy mezi Ruskem a Německem mohly úspěšně rozvíjet. Není tajemstvím, že rusko-německé vztahy nezažívají své nejlepší časy – kvůli událostem na Ukrajině. Máme problémy, které negativně ovlivňují naše vzájemné vztahy, a čím dříve skončí, tím lépe.“

Angela Merkelová a Vladimir Putin při uctění obětí druhé světové války v Moskvě
Zdroj: ČT24/ČTK/ITAR-TASS/Mikhail Metzel

Na tiskové konferenci rovněž hájil tzv. pakt Molotov-Ribbentrop. V úmluvě ze 30. let se nacistické Německo a Stalinův Sovětský svaz zavázaly k neútočení, v tajném dodatku si rovněž rozdělily východní Evropu, včetně Polska. Putin dnes uvedl, že Sovětský svaz se v době před druhou světovou válkou chtěl vyhnout přímému střetu s Německem. „Souhlasím s názorem, že smyslem toho paktu bylo zajistit bezpečnost Sovětskému svazu,“ uvedl Putin. Zároveň řekl, že Polsko po podpisu mnichovské dohody v září 1938 „udělalo kroky směřující k anexi části československého území“.

Dodal, že o rok později se „přihodilo, že po podpisu paktu Molotov-Ribbentrop se Polsko samo stalo obětí této politiky, kterou se snažilo prosazovat v Evropě“. „Pakt Ribbentrop-Molotov se dá špatně pochopit, pokud se nevezme v úvahu i jeho tajný dodatek, z tohoto úhlu pohledu to bylo nesprávné a protiprávní,“ reagovala Merkelová.

Angela Merkelová a Vladimir Putin při uctění obětí druhé světové války v Moskvě
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Alexander Zemlianichenko

Steinmeier uctil památku vojáků v někdejším Stalingradu

Už ve čtvrtek se ve Volgogradu setkali ministři zahraničí Ruska a Německa Sergej Lavrov a Frank-Walter Steinmeier. Německý ministr přijel do Volgogradu uctít památku vojáků, kteří ve městě a jeho okolí padli v největší bitvě na východní frontě druhé světové války. Ke schůzce se ministři sešli přímo v srdci někdejšího stalingradského bojiště. Lavrov u této příležitosti řekl, že Rusko je připraveno obnovit oficiální styky se Severoatlantickou aliancí, přerušené kvůli ukrajinské krizi, pokud z Bruselu takový návrh přijde.

Obdobně hovořil i včera prezident Putin během svého setkání s hlavou českého státu Milošem Zemanem. Ten spolu s kyperským prezidentem patřil mezi jediné prezidenty zemí evropské osmadvacítky, kteří se ruských oslav zúčastnili. Putin v této souvislosti poznamenal, že to nebylo Rusko, kdo zapříčinil ochlazení vztahů mezi Moskvou a Západem, a že díky názorově autonomním státníkům Zemanova ražení se vzájemné vztahy podaří obnovit.