Ukrajinská justice vyšetřuje Majdan špatně, tvrdí experti

Kyjev - Vyšetřování násilností, které loni v únoru v Kyjevě doprovázely státní převrat, je neefektivní a doplácí na špatnou koordinaci práce ukrajinských justičních orgánů. Uvádí to zpráva mezinárodní skupiny expertů, která z pověření Rady Evropy dohlíží na vyšetřování střelby na kyjevském náměstí Nezávislosti. O život na Majdanu přišlo kolem stovky demonstrantů a několik policistů.

Podle zprávy evropských expertů bylo šetření chybné už od počátku, protože nevneslo jasno do událostí, které střelbě na kyjevském Majdanu od listopadu 2013 předcházely. V Kyjevě se v té době organizovaly masové demonstrace proti režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče, které loni v únoru vyústily v prezidentův útěk do Ruska a nastolení nové, proevropské vlády.

Ani objektivní potíže, které vyšetřování doprovázejí, nemohou podle komise Rady Evropy ospravedlnit prohřešky, jichž se Kyjev dopouští. Šetření není skutečně nezávislé a z řady důvodů je nedostatečně efektivní. Problémem je nedostatečné financování, špatná dělba práce mezi policií a tajnou službou, ale i údajné obstrukce ukrajinského ministerstva vnitra. „Základní problém spočívá v tom, že Ukrajina je stále ještě rozvrácený stát. Nemyslím mytizované rozdělení na východ a západ. Státní instituce jsou neuvěřitelně slabé, ne-li zdevastované,“ vysvětluje Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Video Vyšetřování násilí na kyjevském Majdanu
video

Vyšetřování násilí na kyjevském Majdanu

Loňské násilnosti v Kyjevě se rok po převratu stávají citlivým problémem ukrajinské společnosti. Média se shodují v názoru, že skuteční viníci střelby na Majdanu unikají spravedlnosti, možná i v důsledku vědomé sabotáže některých bezpečnostních struktur. „Nebeská setnina“, jak veřejnost označuje mrtvé z náměstí Nezávislosti, se tak sice stala uctívaným symbolem dramatických změn, viníci ale možná trestu uniknou.

Události, které započaly válku:

Nepokoje na Ukrajině vypukly po 21. listopadu 2013, kdy proruská vláda prezidenta Viktora Janukovyče zastavila přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií a vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Vzápětí vyšli prozápadně orientovaní Ukrajinci do ulic. Protesty začaly v Kyjevě a postupně se rozšířily především na západ země do regionů, které se obávaly vlivu Ruska a požadovaly proevropské směřování Ukrajiny. Naopak ruskojazyčné oblasti na východě a jihu země integraci s Ruskem podpořily.

Centrem a symbolem tehdejších protestů se stalo kyjevské náměstí Nezávislosti, zkráceně nazývané Majdan. Na tomto ústředním náměstím v centru Kyjeva vyrostly barikády, v únoru zde v rámci tzv. „protiteroristické operace“, kterou vyhlásily ukrajinské tajné služby, zahynulo přes sto civilistů a necelá dvacítka policistů. Největší masakr se odehrál ve čtvrtek 20. února, pro tento den se vžilo pojmenování „krvavý čtvrtek“.

Dne 22. února poslanci sesadili prezidenta Viktora Janukovyče, který poté uprchl ze země, 27. února byla schválena vláda premiéra Arsenije Jaceňuka. O necelý měsíc později Rusko anektovalo Krym, údajně kvůli obavám o osud Rusů žijících na tomto poloostrově. Na počátku dubna vypukly na východě Ukrajiny boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou.

Obrazem: Připomeňte si události na Majdanu.