Berlín – Uprchlíci, kteří v Německu neúspěšně žádali o azyl, hledají záchranu u církví. Ty jim poskytují úkryt a dostaly se kvůli tomu do sporu se státem. Do země přitom jen loni přišlo 200 tisíc uprchlíků, v kostelích se jich před úřady skrývá nejméně 411.
Víra versus stát: Německé kostely ukrývají desítky uprchlíků
V Hamburku několik desítek imigrantů spalo celé týdny na matracích přímo před oltářem, berlínský farář Gottfried Martens zase například v jedné malé místnosti živí šest uprchlíků, které by úřady jinak deportovaly. Do sakristie si pro ně ale policie přijít netroufá. „Přestoupili jsme ke křesťanství. A teď nám v Íránu hrozí nebezpečí, protože podle práva šaría, když změníš náboženství, můžou tě zabít,“ říká jeden z uprchlíků Reza.
Církve měly skutečně až do novověku právo ukrývat za branami kostelů lidi před světskými soudy. Teď ale německému ministrovi vnitra Thomasi de Maizièrovi došla trpělivost a farářům důrazně připomněl, že v Německu platí jen jeden právní řád, nad nějž se nikdo nesmí vyvyšovat. „Je to jako kdyby se muslimové rozhodli, že nad německým právem stojí šaría,“ prohlásil de Maizière. Dodal, že Německo by uprchlíky v drtivé většině neodsunulo do země původu, jen by je v souladu s tak zvanou Dublinskou smlouvou poslalo do těch států Unie, kde se poprvé dotkli evropské půdy.
GALERIE
Farář Gottfried Martens zdroj: ČT24
Podle faráře Martense ale může i to znamenat velké nebezpečí. „Evropský soud pro lidská práva zjistil, že v Itálii se porušují lidská práva uprchlíků. Ve Skandinávii skoro nikdy neuznávají přestoupení od islámu ke křesťanství jako důvod pro udělení azylu,“ říká. Pro Rezu, který přišel do Evropy přes Norsko, by to například znamenalo odsunutí zpátky do Íránu. S ministrem vnitra nesouhlasí ani známý profesor etiky Andreas Lob-Hüdepohl. Faráři se podle něj nechtějí vyvyšovat se nad stát, který podle něj „může vždycky udělat chybu - a pak se církev snaží v některých extrémních případech získat čas, aby se vše znovu prověřilo“.
Po výměně tvrdých slov přišel prozatímní kompromis. Církve slíbily poskytovat azyl jen velmi výjimečně. A stát na oplátku slíbil, že zatím si pro uprchlíky do kostelů nepřijde.
Evropská komise předloží strategii migrační politiky
Evropská komise začala projednávat účinnější přistěhovaleckou politiku - chce lepší a koordinovanější azylový systém členských zemí, účinnější ochranu vnějších hranic EU či tvrdší boj s nelegální migrací a těmi, kdo na ní vydělávají. Strategie mohla být předložena už v polovině května.
Církve a stát dohodly ohledně uprchlíků kompromis (zdroj: ČT24)
Potřebu rychlosti podtrhují trvající nehody lodí s uprchlíky ve Středozemním moři. Naposledy dnes v noci u italských břehů zahynulo deset lidí, několik stovek se podařilo zachránit. V Unii to obnovilo debatu o účinnosti dosud přijatých opatření.
Ani nová strategie nebude počítat s kvótami na přijímání uprchlíků. Kromě boje s pašeráky lidí bude také třeba zlepšit cesty, jak se bude možné do Unie dostat legálně a bezpečně. Podle údajů samotné komise se loni do EU nestandardním způsobem dostalo asi 278 000 lidí, což proti roku předcházejícímu znamená nárůst o 159 procent. Žádostí o azyl bylo loni zaznamenáno okolo 600 000, přičemž 90 procent z nich v některé z deseti „nejžádanějších“ zemí. V Německu to přitom bylo celých 34 procent žádostí.
U Itálie zemřelo deset běženců, další tisícovka byla zachráněna
Deset lidí přišlo dnes o život u italských břehů, kde ztroskotala další loď s uprchlíky. Dalších 941 běženců se italským pobřežním strážím podařilo zachránit. Italští záchranáři museli v průběhu dne zasahovat celkem sedmkrát. Mezi zachráněnými je více než 30 dětí a 50 těhotných žen.
Do Itálie zamíří každý týden stovky až tisíce přistěhovalců prchajících před konflikty nebo chudobou na Blízkém východě a v Africe. Využívají přitom služeb pašeráků lidí, kteří mají základny v Libyi.
Italská pobřežní stráž zachránila téměř tisícovku uprchlíků
Letošní příliv migrantů předstihl počtem lidí stejné období loni. Podle údajů italského ministerstva vnitra dorazilo na italské pobřeží jen v prvních dvou měsících letošního roku 7 882 běženců. Ve stejném období loni to bylo 5 506 lidí. Rok 2014 patřil co počtu přistěhovalců mířících přes moře k rekordním: Do Itálie dorazilo kolem 170 000 uprchlíků.
Činitelé italské pobřežní stráže tvrdí, že v poslední době do Itálie migrují Syřané, Palestinci, Libyjci, Tunisané nebo obyvatelé subsaharské Afriky. V únoru za pouhý týden na trase přes Středozemní moře přišlo o život 300 uprchlíků ze tří plavidel. Většina lodí s běženci vyplouvá z Libye. Tato tragédie znovu vyvolala vyhrocenou debatu o problému masivní imigrace a bezpečí lidí, kteří kvůli snu o lepším životě v Evropě riskují život. Během loňska zahynulo ve Středozemním moři přes 3 500 uprchlíků. Největší tragédie se odehrávají v okolí Itálie.
Turecko žádá EU o pomoc proti neřízeným lodím s migranty
Turecko žádá o pomoc Evropskou unii v boji proti novému fenoménu neřízených lodí, které používají pašeráci lidí k posílání stovek migrantů k evropským břehům. Pachatelé tím přišli na způsob, jak omezit riziko, že je samotné zadrží pobřežní hlídky. Běžence tím ale vystavují nebezpečí ztroskotání, a tedy i zvýšenému ohrožení života.
V lednu byly takto nasměrovány na Itálii dvě velké lodě se zhruba tisícovkou migrantů, z nichž mnozí prchali před občanskou válkou v Sýrii. Pašeráci uzamkli migranty v podpalubí a místo kapitána řídil plavidla autopilot.