Ruské stíhačky cvičí nad Barentsovým mořem, obavy Západu se stupňují

Moskva - Ruské přepadové stíhačky MiG-31 během manévrů nad Barentsovým mořem nacvičují odražení „masivního raketového a leteckého útoku“ možného protivníka. Cvičení, o němž ve čtvrtek informovala Ruská informační agentura Novosti, je zatím poslední z ruských válečných her, které od propuknutí ukrajinského konfliktu znepokojují Západ.
Zdroj: isifa.com/RIA Novosti Autor: Alexander Vilf

Cvičení těžkých dvoumotorových stíhaček začalo v okolí Permu na samém východě evropské části Ruska. Dvě letky MiGů se přesunuly na letiště Mončegorsk u Murmanska na severu Ruska, odkud vzlétají k zachycení letounů a střel imaginárního protivníka, které mají ničit raketami vzduch-vzduch. Manévry potrvají do 6. března.    

„Není těžké předpokládat, že tyto manévry vyvolají další nevoli skandinávských a pobaltských států,“ poznamenal server newsru.com a připomněl, že před několika dny zazněly na Západě obavy, že po loňském připojení Krymu se prý Rusko chystá zvětšit své území také na úkor sousedních zemí v Pobaltí. Tyto obavy mohla vyvolat skutečnost, že na počátku února ruské námořní, letecké a pozemní jednotky cvičily v Kaliningradské oblasti a na Baltu.

/*json*/{"map":{"lat":64.51588013543326,"lng":31.762266653124925,"zoom":4,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":{"0":{"lat":67.93352570413114,"lng":32.91675567626953,"type":"","description":""}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

Znepokojení Západu se stupňuje

„Ruská agrese proti Ukrajině dělá Pobaltí veliké starosti. Svědčí o tom, že se Rusko snaží ve 21. století násilím změnit hranice v Evropě,“ řekl minulý týden místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis, který býval šéfem lotyšské vlády. Upozornil také, že „Ukrajina není první zemí, která čelí ruské agresi“. I proto považuje za důležité posílit přítomnost Severoatlantické aliance v Pobaltí.

V podobném duchu se v minulém týdnu vyjádřil i britský ministr obrany Michael Fallon, který prohlásil, že Rusko představuje reálnou a aktuální hrozbu pro evropskou bezpečnost. To však ruské ministerstvo zahraničí razantně odmítlo. „Jeho slova jdou za hranice diplomatické etiky,“ reagoval na Fallonovy výroky mluvčí ruského ministerstva obrany Alexandr Lukaševič. 

Severoatlantická aliance vloni v listopadu spočítala, že letadla členských států NATO musela v reakci na zvýšenou aktivitu ruských letounů vzlétnout ve 400 případech. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu vysvětlil rostoucí počet incidentů intenzivnějším výcvikem. Moskva zároveň ujišťuje, že všechny ruské lety se odehrávají v souladu s mezinárodními pravidly a že Rusko má plné právo pořádat řádná i mimořádná cvičení v množství, jaké uzná za vhodné pro svou obranyschopnost.

Ruská ponorka ve švédských vodách

Velké pozornosti se vloni v říjnu dočkal případ ruské ponorky, která prý měla brázdit výsostné vody švédského království nedaleko Stockholmu. Ruské ministerstvo obrany informaci popřelo, Švédsko však tvrdí, že má o přítomnosti cizího podvodního plavidla ve svých vodách jasný důkaz