USA hrozí Rusku kvůli porušování příměří, Porošenko chce zbraně

Washington - Spojené státy obvinily Rusko z porušování ukrajinského příměří. Viceprezident Joe Biden prohlásil, že Moskva za takové akce zaplatí. Ukrajinský prezident Petro Porošenko vyzval Washington, aby dostál svým dřívějším slibům a poskytl Kyjevu vojenskou podporu. Boje v Donbasu mezitím místy pokračují. Rebelové tvrdí, že obsadili většinu strategického města Debalceve. Ukrajinská armáda se stahuje. Ve městě i po evakuaci zůstalo asi 7 tisíc civilistů.
Video Biden obvinil Moskvu z porušování příměří
video

Biden obvinil Moskvu z porušování příměří

Příměří v Donbasu je porušováno a stahování těžkých zbraní včera podle plánu ani nezačalo. V současné době se válčí hlavně o město Debalceve. „Jestli bude Rusko dál porušovat dohody z Minsku včetně té z 12. února, Moskva za to zaplatí,“ konstatoval Biden.

Valerij Čalij, vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta

„Bohužel Ruská federace a takzvaná republika Doněcká a Luhanská neplní dohody. Ve skutečnosti je naděje na mír zničena. Taková situace povede jen k eskalaci a samozřejmě k návratu k jinému scénáři.“


Porošenko označil útok rebelů na Debalceve za „cynický útok na příměří“. Pozorovatelé (OBSE) se do města nedokázali dostat. Pro povstalce jde o klíčové místo – strategický železniční uzel spojuje Luhanskou a Doněckou oblast.

Šéf Kremlu včera vyzval ukrajinské vojáky, aby se vzdali. Prý doufá, že je rebelové pustí za jejich rodinami. Ofenzivu separatistů považuje za „předvídatelnou a pochopitelnou“. Jeden z velitelů ukrajinské armády dnes prohlásil, že se vojáci z města skutečně stahují.

Putin na návštěvě Maďarska prohlásil, že intenzita bojů na východě Ukrajiny se po Minsku snížila. Konflikt se nikdy nevyřeší vojenskými prostředky, zdůraznil také ruský prezident. Naznačil přitom, že Spojené státy už dodávají zbraně Kyjevu.

Takové rozhodnutí ale zatím na Západě nepadlo. Proti vyzbrojování Ukrajiny dlouhodobě vystupuje Německo. Pouze politické řešení prosazuje i Česko. Unie je i navzdory porušení minských dohod opatrná a optimistická. „Dokud se jednotlivé strany odvolávají na podepsanou dohodu, kterou je potřeba uvést do praxe, neřekla bych, že jde o selhání,“ míní šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. 

Spojené státy dodávky „obranných zbraní“ Ukrajině zvažují, rozhodnutí ale v Bílém domě dosud nepadlo. Kyjev v úterý oznámil, že už do Washingtonu poslal seznam požadované výzbroje. Po zbrojních dodávkách Ukrajině volají zejména američtí republikáni, podporuje je ale i nový americký ministr obrany Ashton Carter.


Mírové dohody z Minsku na návrh Ruska už jednohlasně schválila Rada bezpečnostni OSN. Zasedání ale provázela ostrá americko-ruská slovní přestřelka. Americká velvyslankyně Samantha Powerová prohlásila, že Rusko musí dokázat, že to s dohodou myslí vážně.

„Přestaňte vyzbrojovat separatisty, přestaňte posílat stovky těžkých zbraní přes hranice, přestaňte předstírat, že neděláte to, co ve skutečnosti děláte,“ pustila se Powerová do Moskvy. Ruský velvyslanec Čurkin označil její slova za útočná. Moskva prý od začátku aktivně usilovala o mírové řešení krize prostřednictvím dialogu. Rusko od začátku popírá, že by na Ukrajinu dodávalo zbraně nebo vojáky – prý jde pouze o dobrovolníky, kteří jsou tam na dovolené.

Kanada zavedla další kolo protiruských sankcí v reakci na ruskou podporu separatistů na východě Ukrajiny. Postihy se mimo jiných týkají prominentní ropné firmy či šéfa státního strojírenského a zbrojního podniku a blízkého spolupracovníka prezidenta Vladimira Putina. Ottawa dohromady zavedla sankce vůči 37 jedincům a 17 společnostem z Ruska a Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.

Ruské ministerstvo zahraničí v reakci vyjádřilo nad sankcemi Ottawy překvapení vzhledem k tomu, že byly přijaty po schůzce představitelů Německa, Francie a Ukrajiny s prezidentem Putinem. Ti minulý týden dohodli v Minsku kroky k řešení ukrajinské krize. Ministerstvo také konstatovalo, že si ruská strana vyhrazuje právo přijmout adekvátní odvetná opatření.