Robejšek: Unie nemůže s pozápadněním Ruska počítat

Skutečným vítězem jednání v Minsku není nikdo, Rusko ale získalo víc. Západu totiž ukázalo, že se s ním musí počítat a že odmítá vlastní pozápadnění. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl politolog Petr Robejšek. Rusko podle něj nemá sílu hrát roli Sovětského svazu, proto lze očekávat spíš multipolární svět než ten bipolární jako za studené války. Nicméně se ukázalo, že představa Západu o tom, že prosadí všude demokracii a tržní ekonomiku, byla mylná.

Moskva v poslední době ukázala, že posun západní sféry vlivu směrem na východ odmítá a že se bude bránit, konstatoval Robejšek. „Rusko dává jednoznačně najevo, že oblíbená pompézně-bezobsažná kategorie strategické partnerství nikdy nic neznamenala,“ podotkl politolog. Myšlení Evropanů se podle něj vrací směrem ke strategické rovnováze. 

Bipolarita USA-Rusko z dob studené války se asi nevrátí – Rusko totiž není dost silné na to, aby mohlo hrát roli Sovětského svazu, míní Robejšek. Očekávat lze spíš multipolární svět. „Představa o tom, že po celé Zemi bude vládnout demokratický systém a tržní ekonomika, byla iluzorní od samého začátku. Ti, kteří ji zkoušeli na Ukrajině zrealizovat, narazili – to je negativní vysvědčení pro Evropskou unii a její chování jako aktéra světové politiky,“ podotkl politolog. 

Video Politolog Robejšek o Minsku: Rusko získalo víc
video

Politolog Robejšek o Minsku: Rusko získalo víc

Moskva během ukrajinské krize ukázala, že je rozhodnutá ubránit svoji hranici před kulturním a hospodářským vlivem Západu. „Západ už uznal, že nebude tak jednoznačně upřednostňovat svoji ofenzivní politiku ve smyslu toho, že Ukrajina je země, která demokraticky zvolila západní cestu, a my ji budeme za každou cenu podporovat a nebudeme se dívat nalevo ani napravo – to byly základní chyby evropského postoje,“ myslí si Robejšek. 

Putina se obává i Pobaltí, kde žije početná ruská menšina. „To, co se odehrálo, byla spíš psychologická lekce, která by se dala shrnout do věty: 'S Ruskem musíme počítat, odmítá naše tendence k pozápadnění, musíme si rozmyslet, jak pyšně budeme vůči Rusku vystupovat – je to velká mocnost v našem bezprostředním okolí, a musíme ji respektovat',“ prohlásil Robejšek. Do budoucna tak nelze počítat s tím, že jednoho dne vznikne rozšířená Unie, kde bude fungovat demokracie a tržní ekonomika.

  • Zástupci Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa se dnes v Minsku dohodli na příměří na Ukrajině - platit má od 15. února. Politici se podle šéfa Kremlu shodli také na demarkační linii a ústavní reformě, která zakotví práva obyvatel Donbasu. Ukrajinský prezident ale odmítl federalizaci země. Kyjev má do konce roku dostat pod kontrolu rusko-ukrajinskou hranici. Politici se dohodli také na propuštění zajatců. Zástupci samozvaných lidových republik na východě Ukrajiny už dohodu s Kyjevem podepsali. Francie a Německo předloží mírový plán Unii na dnešním summitu v Bruselu (konkrétní body dohody ZDE).