Doněck - Na východě Ukrajiny zuří tvrdé boje. Střety jsou hlášeny hlavně u města Debalčevo. Ukrajinská armáda prý odrazila útok rebelů na Majorsk. Separatisté podle ruského ministra zahraničí zahájili akce s cílem zlikvidovat pozice, z nichž ukrajinská armáda ostřeluje rezidenční čtvrti. Ukrajinský prezident vidí řešení krize v naplňování minských dohod, to ale proruští separatisté odmítají. Moskva už oznámila, že pošle do Donbasu dvanáctý humanitární konvoj. Ohradila se zároveň vůči případnému zpřísnění protiruských sankcí. Podle Ruska může za násilí Kyjev.
Tvrdé střety u ukrajinské obce Debalčevo, Moskva se ohradila proti sankcím
Ukrajinské zdroje hovoří o intenzivním ostřelování pozic ukrajinské armády. Vojskům se ale údajně podařilo odrazit útok separatistů na Majorsk, informoval zpravodaj ČT Miroslav Karas. Během dne padlo asi 20 vojáků. Podle ukrajinských zdrojů zemřelo jen během noci přes 60 rebelů. Za smrtí několika civilistů v obci Debalčevo stojí podle Karase zřejmě rakety typu GRAD. I tady se nyní bojuje.
Vzbouřenci se minulý týden radovali z dobytí doněckého letiště, o něž usilovali řadu měsíců. Poté ohlásili ofenzivu. „Útoky může objasnit pouze nezávislé vyšetřování, které na Ukrajině neprobíhá. Incident v Doněcku z minulého týdne vyšetřovali pozorovatelé OBSE, kteří byli na místě,“ konstatoval Dušan Rovenský, redaktor ATM. Podle trajektorie střel, jež dopadly na trolejbusovou zastávku, usoudili, že střely byly vypáleny ze severozápadu – tam byla v té době rozmístěna ukrajinská armáda. „Nikdo ale není schopen poukázat na konkrétního viníka,“ podotkl Rovenský.
GALERIE
videogallery_503043
Americký prezident Barack Obama včera obvinil Moskvu, že k nynějšímu vyhrocení situace přispěla podporou separatistů. „Moskva stále trvá na svém, že nedodává ani techniku, ani lidi na ukrajinské území a že nemá s tímto konfliktem nic společného – že to je pouze věc kyjevské vlády,“ podotkl Karas. Kyjev naopak znovu obvinil Rusko, že posílá na území Ukrajiny ozbrojené síly. Těm se daří dostat do země přes nekontrolované části rusko-ukrajinské hranice, jež ovládají rebelové.
Sergej Lavrov, šéf ruské diplomacie
„Jsme svědky pokusů o zmaření mírového procesu a toho, jak se znovu a znovu kyjevské vedení snaží vyřešit problém potlačením jihovýchodu za použití síly. Očekáváme, že naši západní partneři neudělají nic, co by poskytlo Kyjevu dojem, že všechny jejich akce dostanou automaticky podporu Západu.“
Vůdce proruských separatistů Alexandr Zacharčenko dnes navštívil město Horlivka, kde oznámil, že jednotky separatistů budou dál pokračovat v útoku na kontrolní stanoviště ukrajinských vojáků. V držení vzbouřenců se má podle ukrajinské armády nacházet 184 vojáků.
Lavrov dnes opětovně vyzval Západ, aby nevyvolával protiruskou hysterii, a prohlásil, že je bláhové čekat, že se separatisté bez odpovědi nechají ostřelovat vojáky. Také řekl, že rebelové zahájili akce s cílem „zlikvidovat pozice, ze kterých ukrajinské ozbrojené síly těžkými zbraněmi ostřelují rezidenční čtvrti“.
Dojde na tvrdší sankce?
Například Litva už mluví o zpřísnění sankcí vůči Rusku. „Opět se ukazuje, že snaha o uklidnění jen pobízí agresora k větším násilným činům,“ míní stálý předseda Evropské rady Donald Tusk.
Protest V Kyjevě
Kvůli ostřelování Mariupolu zasedla Rada bezpečnosti OSN
Kvůli nové eskalaci konfliktu se ve čtvrtek mimořádně sejdou ministři zahraničí zemí Evropské unie. Jednání si vyžádalo předsedající Lotyšsko poté, co v sobotu při ostřelování východoukrajinského Mariupolu zemřelo třicet lidí a na sto jich bylo zraněno.
Lidé v Mariupolu se vzpamatovávají ze sobotního šoku
Igor, Mariupol
„Můj malý syn při těch útocích spal. Musel jsem ho přenést do pokoje, který neměl žádná okna.“
Ludmila, Mariupol
„Byla jsem tak vystrašená, že si vůbec nic nepamatuju. Raketa dopadla kousek od mého plotu a začal tam hořet benzin.“
Už dnes bude možná opět jednat Rada bezpečnosti OSN. Rusko o víkendu zablokovalo přijetí prohlášení, které odsuzovalo zostření bojů v oblasti Donbasu a ostřelování Mariupolu. Návrh Velké Británie kritizoval i výroky proruských separatistů, kteří odmítli dál jednat o příměří.
Rusko také hrozí odchodem poslanců z Parlamentního shromáždění Rady Evropy, pokud nedostane zpět hlasovací právo. Moskva o něj přišla loni po anexi Krymu.
Lékaři bez hranic: Situace civilistů v oblastech bojů je katastrofální
Prudké boje brání zdravotnickým týmům dostat se až do nejpostiženějších oblastí, kde navíc přibývá bombardovaných nemocnic. „Už celé měsíce je zdravotnický personál vystaven ohromnému tlaku. Do nemocnic přicházejí tisíce raněných a vysídlených lidí,“ vysvětluje Loïc Jaeger, zástupce vedoucího mise Lékařů bez hranic na Ukrajině. „Zintenzivnění bojů ještě zhoršilo dramatický nedostatek léků, jako jsou antibiotika, analgetika a materiál na šití ran. Lékaři a ošetřovatelé pracující na frontové linii se ocitli zcela bez zásob,“ dodal.
Ředitelé nemocnic v Doněcku, Stachanově, Pervomajsku a Novoajdaru, kterým Lékaři bez hranic od začátku konfliktu poskytují zdravotnický materiál, hlásí, že od 13. ledna, kdy se obnovily prudké boje, stoupá počet zraněných civilistů. „Je-li zničena nebo poškozena nemocnice, znamená to, že ranění nebudou ošetřeni dnes a těhotné ženy, nemocné děti nebo lidé s vysokým krevním tlakem a cukrovkou nebudou ošetřeni ani zítra. Všechny strany konfliktu by měly zajistit, že zdravotnická zařízení nebudou vystavena útokům a zdravotnický personál bude moci pracovat, aniž by se obával o vlastní život,“ podotkl Jaeger.
Opatření přijatá od listopadu ukrajinskou vládou v podstatě izolovala civilisty žijící v zónách kontrolovaných separatisty, upozorňují Lékaři bez hranic. Je tedy čím dál náročnější doručovat do této oblasti humanitární pomoc. Veškerá podpora veřejným a sociálním službám byla zastavena, včetně vyplácení důchodů, mezd pro zaměstnance ve veřejných službách, mezi něž patří i zdravotnický personál. Banky byly přinuceny zastavit účty a v oblastech bojů jsou zastaveny veškeré bankovní služby včetně výplat hotovosti a plateb platebními kartami. Lidé se musejí pro vybírání peněz nebo výplaty důchodů vypravit do měst na druhé straně frontové linie. Situace se může ještě zhoršit kvůli novému nařízení, které vešlo v platnost 21. ledna. Všichni, kdo chtějí vstoupit na území pod kontrolou separatistů nebo z něj odejít, musejí mít speciální pas. Od 19. ledna je navíc veškerý pohyb do Luhansku a z Luhansku silně omezený kvůli bojům a zničeným cestám.