Letos v listopadu uplyne 30 let od referenda, v němž Rakušané těsnou většinou odmítli, aby byla uvedena do provozu jaderná elektrárna Zwentendorf, jejíž výstavbu prosadila vláda kancléře Bruna Kreiského. Ještě v energetickém plánu z roku 1976 se počítalo s výstavbou tří rakouských jaderných elektráren. Po referendu však alpská republika nejdříve uzákonila, že se nebude stavět další elektrárna bez schválení v referendu a v roce 1999 nakonec parlament přijal zákon o „bezjaderném Rakousku“. Jak připomněl Moláček, žádná významnější rakouská strana o využití jaderné energie neuvažuje. Nynější diskuse se účastní především odborníci z Technické univerzity ve Vídni.
Rakousko, které si zakládá na své ekologické politice, se potýká se stoupající spotřebou energie a veškeré snahy o změnu tohoto trendu byly neúspěšné. Kromě toho má země problémy s plněním závazků o snížení emisí skleníkových plynů vyplývajících z Kjótského protokolu z roku 1997.
Atomová elektrárna v Zwentendorfu o plánovaném výkonu 730 megawattů byla postavena v 70. letech nákladem 5,2 miliardy šilinků a další miliardy stála její „tichá likvidace“ a údržba.