Kábul - Na neohlášenou návštěvu dnes do Afghánistánu přicestovala americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a její britský protějšek David Miliband. Obě země v poslední době vyvíjejí tlak na ostatní členské státy NATO, aby se výrazněji zapojily do vojenských akcí v této zemi.
Ministři zahraničí USA a Británie v Afghánistánu požadují větší roli členů NATO
Riceová na společné tiskové konferenci s afghánským prezidentem Hamídem Karzáím prohlásila, že v boji proti Talibanu v Afghánistánu se podařilo dosáhnout určitého pokroku, přestože konflikt zavinil hlubokou roztržku uvnitř NATO. Varovala, že válka v této zemi bude trvat ještě dlouho. „Když se podíváte na Afghánistán v roce 2001 a nyní, je zde viditelná změna k lepšímu,“ uvedla Riceová. Přiznala však, že země stále ještě není zcela bezpečná: „Můžeme očekávat, že bezpečnostní situace bude i nadále složitá, protože Afghánistán má zaryté nepřátele, kteří pustošili tuto zemi po více než deset let.“
Washington se marně snaží přimět zejména Berlín, aby vyslal bojové jednotky i na neklidný jih Afghánistánu, kde je odpor povstalců nejsilnější a kde válčí hlavně Američané, Britové, Kanaďané a Nizozemci. O další „dělbě práce“ mezi členy NATO v Afghánistánu budou mít alianční ministři obrany příležitost hovořit už dnes a zítra ve Vilniusu a o víkendu na mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově.
V sázce je i osud kanadské vlády, který hodlá premiér Stephen Harper spojit s návrhem na prodloužení mise 2500 kanadských vojáků na jihu Afghánistánu. Parlament, v němž má převahu opozice, by měl o návrhu hlasovat příští měsíc. Ottawa však prodloužení mise podmiňuje větším zapojením ostatních spojenců.
Napětí v NATO kvůli neochotě některých států více se angažovat v Afghánistánu se podle tiskových agentur ještě zvýšilo. Postarala se o to poznámka šéfa Pentagonu Roberta Gatese, který krátce před odletem na neformální schůzku ministrů obrany aliance, jež začíná dnes v litevském Vilniusu, vyslovil obavu z rozdělení NATO kvůli tomuto sporu. To však odmítl generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer i německý ministr obrany Franz Josef Jung. Právě Německo patří k těm zemím, které odmítají americký požadavek na vyslání dalších bojových jednotek do Afghánistánu.
Afghánské tažení se komplikuje kvůli pokračujícímu odporu radikálního hnutí Taliban, jehož režim britsko-americká koalice svrhla krátce po teroristických útocích na USA. Do bojů proti Talibanu se nyní zapojují rovněž jednotky mezinárodních sil ISAF, vedené Severoatlantickou aliancí.
Mezinárodní jednotky, které působí v Afghánistánu pod vedením Severoatlantické aliance, mají asi 41 000 příslušníků. Loni v bojích proti Talibanu zahynulo přes 6000 lidí, z nichž asi 1000 bylo civilistů, dalších 1000 afghánských vojáků nebo policistů a 220 zahraničních vojáků. Ještě letos na jaře by mělo vyslat asi 180 vojáků a civilních odborníků do jihoafghánské provincie Lógar Česko, které tam chce vybudovat vlastní provinční rekonstrukční tým (PRT).