USA pomohou Polsku s modernizací armády kvůli základně, dohoda otázkou několika měsíců

Washington - Spojené státy pomohou Polsku s modernizací jeho armády v rámci dohody o umístění amerického systému protiraketové obrany na polském a českém území. Po setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem to dnes ve Washingtonu oznámil americký prezident George Bush. Oba politici označili dnešní schůzku za úspěšnou, dali však jasně najevo, že nedosáhly v otázce antiraket žádné konečné dohody, která je ještě otázkou několika měsíců. Bílý dům zároveň odmítl, že by americká pomoc byla odměnou za souhlas Varšavy se základnou.

„Spojené státy uznávají potřebu modernizace polských ozbrojených sil,“ prohlásil po jednání Bush s tím, že do konce jeho funkčního období američtí experti tyto potřeby posoudí. Bush opouští prezidentský úřad v lednu 2009.

Bush tak vyjádřil souhlas s podmínkou polské vlády, která za umístění protiraketové základny na svém území požaduje od Washingtonu modernizaci své armády, především pak pomoc v oblasti vzdušné obrany. Žádá protiraketový obranný systém Patriot 3 nebo THAAD a kromě toho i dlouhodobý program vojenské pomoci a zvláštní bilaterální obrannou dohodu.

Spojené státy původně chtěly jednání o armádní pomoci oddělit od rozhovorů o základně. Proto při setkání s novináři v Oválné pracovně Bílého domu Tusk vyjádřil uspokojení, že obě otázky budou zvažovány v jednom balíku. Za průlom označil, že Bush a americká strana velmi přesně pochopili očekávání polské strany a přijali její stanovisko k principu spolupráce.

S odvoláním na americkou ministryni zahraničí Condoleezzu Riceovou, s níž se dnes sešel, Tusk řekl, že doba na přípravu americké nabídky na modernizaci polské armády by se mohla zkrátit na tři měsíce. Ještě krátce před odletem do Washingtonu toto období odhadoval na půl roku.

V České republice chtějí USA vybudovat radarovou stanici a v Polsku základnu s deseti raketami schopnými sestřelit balistické střely vypálené potenciálně nebezpečnými státy, jako jsou Írán nebo Severní Korea. Česká vláda předpokládá, že dohodu o umístění radaru s USA uzavře kolem summitu NATO, který se bude konat začátkem dubna v Bukurešti. Bush a český premiér Mirek Topolánek koncem února ve Washingtonu uvedli, že dohoda je na dosah.

Premiér Tusk je ve Washingtonu ve své funkci poprvé. Dal už ale předem najevo, že přijíždí naslouchat, a nikoli něco oznamovat. Před odletem slíbil, že si výhrady vůči umístění deseti amerických protiraketových střel na polském území nenechá pro sebe. „Očekávám, že si polský i americký postoj dopodrobna vysvětlíme. Spojenci a přátelé si musí rozumět, především v obtížných projektech. Do USA jedu přesvědčit americkou stranu, že kromě instalace raket musí učinit i další kroky, aby se Poláci cítili bezpečnější,“ vysvětlil Tusk. Na adresu Česka uvedl, že není umění něco podepsat a nic za to nedostat.

Uvažovaná americká základna protiraketové obrany byla hlavním tématem jednání obou politiků. Dalším tématem jednání mělo být také nasazení polských vojáků v zahraničí. V Iráku patřilo Polsko mezi nejsilnější spojence Američanů, ale do října chce odtamtud stáhnout všech svých 900 zbývajících vojáků. V Afghánistánu zatím 1 200 polských vojáků zůstává.

Podobně jako v Česku je většina Poláků proti umístění protiraketového štítu na polském území. Jak ve Studiu ČT24 připomněl zpravodaj ČT Miroslav Karas, Polsko se jako jedna z prvních zemí připojilo k americké operaci v Iráku a marně očekávalo, že z toho bude mít prospěch, včetně zrušení vízové povinnosti s USA. Toto rozčarování je také jedním z důvodů odmítavého stanoviska veřejnosti k anitraketám.

Američané by chtěli mít základnu ve střední Evropě do roku 2012. Tyto plány ostře kritizuje zejména Rusko, které to považuje za ohrožení svých zájmů a hrozí možnými protiopatřeními. Bush dnes po schůzce s Tuskem znovu zdůraznil, že protiraketový systém není namířen proti Rusku. Zároveň uvedl, že obranný systém bude respektovat suverenitu Polska a nevystaví Poláky nečekaným bezpečnostním rizikům - naopak je ochrání před reálnými hrozbami.

Američané začali o základně vyjednávat loni s předcházejícím kabinetem Jaroslawa Kaczynského, který požadavek na její výstavbu silně podporoval. Tuskova vláda od převzetí moci loni v listopadu ovšem poukazuje na potřebu dodatečných bezpečnostních opatření, která jsou podle ní nutná kvůli ruské hrozbě, že kvůli americké základně na Polsko namíří své jaderné rakety.