Peking je odhodlán potlačit protičínské nepokoje v Tibetu

Peking/Lhasa - Peking dnes dal najevo, že je odhodlán protičínské nepokoje v Tibetu rozhodně potlačit. Čínské úřady stále pátrají po vůdcích protestů a na různých místech Tibetu jsou vyvěšeny vyhlášky se jmény 21 "nejhledanějších zločinců", píše dnes agentura AP.

Protičínské protesty začaly ve Lhase 10. března, podnětem bylo výročí neúspěšného tibetského povstání v roce 1959 proti čínské vládě. Po čtyřech dnech přerostly demonstrace v násilí, v tibetské metropoli vypálili demonstranti řadu obchodů a následně se nepokoje přelily i do sousedních čínských provincií. Další šíření neklidu potlačil až tvrdý zásah čínských bezpečnostních sil.

Podle nejnovějších čínských oficiálních údajů přišlo při násilnostech o život 22 lidí, tibetské exilové organizace uvádějí na 140 mrtvých či až několik set, a to nejen v Tibetu, ale i v dalších regionech, kam se protesty rozšířily.

„Za snahami odpadlických sil musíme vidět nečisté úmysly… Musíme udržet prapor sociální stability a rozhodně potlačit spiknutí takzvaných Tibetských nezávislých sil,“ napsal pekingský Lidový deník, který je tiskovým orgánem vládnoucí Komunistické strany Číny.

V tibetské metropoli nicméně po zásahu čínských oddílů nastalo částečné uklidnění. Otevírají se opět obchody, policejní přítomnost je ale rozsáhlá, informovala AP s odvoláním na telefonické kontakty s několika místními obyvateli. Řada míst ale zůstává i nadále pro veřejnost uzavřená, jako například duchovní centrum země palác Potála.

Podle neupřesněného zaměstnance hotelu Šambala ve Lhase jsou ulice města stále plné čínských policejních hlídek. Agentura Lidová Čína již oznámila, že tři ze 21 hledaných „zločinců“ už jsou v rukou úřadů - dva se podařilo dopadnout, třetí se vzdal sám. Všichni jsou obviněni z ohrožování bezpečnosti státu, z bití, rabování, ničení a žhářství. V pátek čínské úřady pátrání po vůdcích demonstrací zintenzívnily, když na internetu zveřejnily jejich portréty získané ze záznamů bezpečnostních kamer. Úřady slíbily za informace, které povedou k dopadení hledaných lidí, finanční odměnu.

Podle Nové Číny kromě toho policie zadržela 24 jiných lidí a dalších 183 osob se přihlásilo čínským úřadům z vlastní vůle.

Početné vojenské a policejní jednotky Peking rozmístil nejen ve Lhase, ale i v širokém okolí a dokonce i v oblasti západní Číny, kde žije přes dva miliony Tibeťanů. Na všech dopravních spojích z tibetské metropole vyrostla kontrolní stanoviště - čínské úřady brání Tibeťanům v odchodu z oblasti a zahraničním novinářům, aby se dostali do zóny nepokojů.

Ve čtvrtek čínské úřady poprvé přiznaly, že čínská policie při potlačování nepokojů střílela na demonstranty, ovšem v legitimní obraně. Při tom údajně v neděli zranila čtyři osoby v provincii Sú-čchuan.

Mezinárodní společenství násilnosti v Tibetu odsoudilo, naposledy tak učinil při páteční návštěvě Paříže republikánský uchazeč o úřad amerického prezidenta John McCain, který označil postup Pekingu vůči Tibetu za nepřijatelný.

Podle McCaina byli obyvatelé Tibetu vystaveni týrání, které je pro světovou velmoc, jakou je Čína, nepřijatelné. „Lidská práva musejí být respektována a já doufám, že Číňané odpovědně hledají mírové řešení této situace, která škodí nejen lidem v Tibetu, ale rovněž poškozuje obraz Číny ve světě,“ prohlásil McCain.