Washington - Léčivo vyrobené pomocí nanotechnologie a houby, která původně kontaminovala jeden z experimentů, může být v budoucnu účinné proti mnoha typům rakoviny.
Kontaminace pokusu houbou přinesla slibný lék proti rakovině
Léčivá látka nazvaná lodamin byla zdokonalena dnes již zemřelým doktorem Judahem Folkmanem. Jednalo se o jeden z posledních Folkmanových pokusů. Vědec byl mimo jiné průkopníkem v terapii pomocí angiogeneze, kdy se zabráněním krevního zásobení nechá nádor „vyhladovět“.
Lodamin působí na angiogenezi inhibičně a jeho užití dovedl tým doktora Folkmana za dvacet let k dokonalosti. Jeho kolega pro časopis Nature Biotechnology uvedl, že vyvinuli preparát proti rakovině - pilulku bez vedlejších účinků.
Lék je licencován jako SynDevRx jednou biotechnologickou společností v Cambridge, Massachusetts, která už ve svých řadách zaměstnává několik prominentních expertů v léčbě rakoviny. Pokusy na myších prokázaly, že lék funguje proti velké skupině zhoubných nádorů včetně rakoviny prsu, neuroblastomu, rakoviny vaječníků, dělohy, prostaty a také mozkového nádoru - glioblastomu.
Podle skupiny doktorky Ofry Bennyové z dětské nemocnice v Bostonu a harvardské medicíny pomáhá léčba zastavit takzvané primární nádory a také předchází jejich šíření. „Pokud je lék podán orálně, nejdříve zasahuje v játrech, které přeměňuje na účinný nástroj v boji proti rozvoji metastází tohoto orgánu u myši,“ uvedl vědecký tým ve svém článku. „Metastázy v játrech jsou velmi běžné u mnoha typů nádorů a často jsou spojovány se špatnou předpovědí pro pacienta - nízkou mírou přežití,“ dodali.
„Když jsem pohlédla na játra u skupiny léčených myší, byla téměř čistá,“ prohlásila doktorka Bennyová. „V kontrolní skupině se dokonce játra nedala ani rozpoznat, byla to masa nádorů,“ doplnila.
V experimentu byl lék známý pod označením TNP-470 a vědci jej původně izolovali z houby Aspergillus fumigatus fresenius (kropidlák zakouřený). Tato látka ale ovlivňovala činnost mozku, způsobovala deprese a nesla s sebou i řadu dalších vedlejších účinků. Krátce po podání byla vyloučena z tělního oběhu, což bylo také nežádoucí, a tak lék TNP-470 na chvíli upadl v zapomnění.
Poté ale Bennyho skupina využila pomocné ruky nanotechnologie a k molekule TNP-470 připojila pomocné polymery, které ji ochraňují proti žaludečním kyselinám. Lehce pozměněný lék nazvaný lodamin pronikal u myší přímo do nádorových buněk a potlačoval rozvoj melanomu a také rakoviny plic, navíc bez vedlejších účinků.
Při jednom z pokusů byly myším injikovány rakovinné buňky, po dvaceti dnech čtyři ze sedmi kontrolních neléčených myší zemřely. Na druhé straně myši, kterým byl podán lodamin, přežily všechny. „Tak silný účinek na těchto agresivních nádorových modelech jsme vůbec neočekávali,“ řekla Bennyová. Výzkumná skupina doufá, že lodamin najde využití také u jiných nemocí vyznačujících se abnormálním růstem krevních cév, jako je třeba degenerace sítnice ARMD (age-related macular degeneration).