Moskva vyhrožuje vojenskou odpovědí na radar, USA její ostrou rétoriku odmítají

Moskva - Rusko je podle svého prezidenta Dmitrije Medveděva "krajně znepokojeno" podpisem smlouvy o výstavbě amerického radaru na českém území. "Nabude-li dohoda s USA právní závaznosti a začne-li se u našich hranic skutečně rozmisťovat americký strategický systém protiraketové obrany, budeme nuceni reagovat nikoliv diplomatickými, ale vojensko-technickými metodami," varovalo ruské ministerstvo zahraničí. Pentagon silnou ruskou rétoriku odmítl a znovu ujistil, že protiraketový štít je zaměřen proti hrozbám z Blízkého východu, a ne proti Rusku.

„Mohu se pouze domnívat, že ruská agresivní rétorika má znervóznit Evropany ohledně účasti na tomto systému. To ale nebude fungovat,“ prohlásil mluvčí Pentagonu Geoff Morrell.

Americký protiraketový deštník by podle Moskvy mohl narušit bezpečnost a stabilitu nejen v Evropě, ale i v globálním měřítku. Podrobnosti k chystané vojenské odpovědi na radar ale ministerstvo zahraničí neuvedlo. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin uvedl, že prohlášení ministerstva zahraničí nemá na mysli vojenskou akci, ale změnu „strategické pozice“.

Novinářka Dana Schmidt v pořadu ČT Události komentáře podotkla, že ruská reakce je sice výhružná, ale že se dá usuzovat spíše na uraženost, což je podle ní typický prostředek ruské diplomacie.

Jak vysvětlila ruská novinářka Natalia Sudlianková, Rusku se nelíbí, že USA nedodržuje dohody či zvyklosti z dob Gorbačova, kdy v Evropě byly americké základny pouze v Grónsku a ve Velké Británii.

Sudlianková dále uvedla, že Česko i Polsko musí počítat s tím, že v případě vysoce nepravděpodobného konfliktu mezi USA a Ruskem by byly prvními cíly právě americký radar a raketové silo.

Podle Medveděva Rusko zvažuje odvetná opatření 

Medveděv dnes na summitu G8 v Japonsku prohlásil, že Rusko je „krajně znepokojeno“ podpisem americko-české dohody a zváží odvetná opatření. „Nepropadneme kvůli tomu hysterii, ale budeme uvažovat o odvetných krocích,“ uvedl Medveděv s tím, že se Rusko neuzavírá dalším jednáním a bude v nich pokračovat. „Je jasné, že podepsáním dohody začala nová etapa v uskutečňování myšlenky protiraketového štítu. Jsme tím krajně znepokojeni,“ řekl prezident na tiskové konferenci.

O protiraketové obraně USA na schůzce G8 hovořil Medveděv se svým americkým protějškem Georgem Bushem i dalšími státníky. Postěžoval si však, že Rusko se nedočkalo reakce na své návrhy a že dosavadní jednání s Američany ochabla a k ničemu nevedla. 

Ještě předtím nejmenovaný vysoce postavený ruský diplomat prohlásil, že uzavření dohody komplikuje globální bezpečnost a ruší rusko-americké konzultace o protiraketovém štítu. „Byl učiněn dlouho ohlašovaný krok, který podle našeho názoru nezvýšil bezpečnost na evropském kontinentu. Naopak komplikuje problémy bezpečnosti v globálním měřítku,“ citovala agentura Interfax tohoto nejmenovaného diplomata.

USA ruskou rétoriku odmítají

V reakci na ruské varování americké ministerstvo obrany zdůraznilo, že USA svého času učinily ruské straně nabídku na spolupráci v protiraketové obraně. „Velice jasně jsme vyložili účel protiraketového systému v Evropě. Jeho cílem není čelit ohrožení z Ruska,“ řekl mluvčí Pentagonu Bryan Whitman agentuře Reuters. Podle vojenského analytika Pavla Felgenhauera Moskva používá typicky studenoválečnickou rétoriku, aby odstrašila český parlament od schválení smlouvy. „Je to velmi nejasné, ale zní to hrozivě. Je to psychologický tlak, podobně jako když se v 80. letech Sovětský svaz snažil vyvolat protiamerické protesty po rozmístění amerických střel v Evropě,“ řekl.

„Usilujeme o strategickou spolupráci, abychom zabránili tomu, že rakety takových zemí, jako je Írán, budou ohrožovat naše přátele a naše spojence. Rusko a Evropa musí být při realizaci amerického protiraketového deštníku bráni jako rovnocenní partneři. Chceme systém mezi Spojenými státy, Ruskem a Evropou, na němž by se všichni podíleli jako rovnocenní partneři,“ řekl mluvčí Bílého domu Gordon Johndroe. Dodal, že právě toto řekl prezident Bush ruskému prezidentovi při jejich prvním osobním setkání na summitu G8.

„Stále doufám, že Rusko vezme v úvahu nynější možné hrozby, skutečnost, že Íránci vyvíjejí střely stále delšího doletu, které zjevně hodlají vyzkoušet, a že Rusové uvidí, že protiraketová obrana není zaměřena proti nim,“ prohlásila Condoleezza Riceová na tiskové konferenci v Sofii s tím, že je ruskou reakcí zklamána.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer dnes ruské výhrůžky vojenskou odpovědí na radar v Česku označil za „nepotřebnou rétoriku“, která nijak nepřispívá ke sblížení obou stran.

Nestojí nám to za odpověď, míní Topolánek

České politiky ruský nátlak z míry nevyvedl. „Poslouchat věty ruského generála a bývalého rozvědčíka o bombardování České republiky je něco, co snad ani za komentář nestojí,“ vyjádřil se premiér Mirek Topolánek.

Opozice pouze zopakovala svůj dřívejší postoj, že radar světovou bezpečnost nezvýší.„My jsme varovali před tím, že tento projekt roztočí kola zbrojení v Evropě. Tohle jsme předpokládali, my k tomu nepotřebujeme analýzy ruských generálů,“ říká předseda ČSSD Jiří Paroubek.

O raketách rozhodne příští americký prezident 

Podle listu Washington Times americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v úterý z Prahy požádala prezidentské kandidáty Baracka Obamu a Johna McCaina, aby pokračovali v prosazování protiraketového štítu v Evropě. Její výzva byla tichým přiznáním, že klíčová rozhodnutí čekají na příští americkou vládu. Deník připomíná, že žádný z prezidentských kandidátů se dosud podrobně k záměru rozšířit protiraketovou obranu USA do střední Evropy nevyjádřil.