Rusko a Čína si konečně vyjasnily spory o společnou hranici

Moskva/Peking - Čína a Rusko uzavřely smlouvu, která s definitivní platností vytyčuje společnou hranici v celkové délce 4 300 kilometrů. Takzvaný dodatečný protokol o východní části hranice podepsali ministři zahraničí Sergej Lavrov a Jang Ťie-čch‘. Ukončili tak rusko-čínské spory, které v době studené války doprovázely přestřelky a hrozily přerůst v jaderný konflikt.

Jednání mezi Pekingem a Moskvou trvalo netradičně dlouho. „Dočetl jsem se, že jednání začala už v roce 1964, ale smlouva mezi oběma zeměmi nakonec nebyla podepsána,“ říká komentátor ČRo6 Libor Dvořák. Problémem bylo, že řeky, na jejichž březích se hranice nachází, často měnily svůj tok. Po pádu Sovětského svazu přestali Rusové budovat vodní hráze, Číňané v tom ale pokračovali. Díky je současná podoba hranic výhodněji právě pro Čínu.

Největší rozepře se vedly o území o rozloze 375 kilometrů čtverečních na soutoku Amuru a Ussuri. Přesné detaily smlouvy zatím úřady nezveřejnily. Podle čínských médií Pekingu připadnou strategicky významný ostrov Tarabarov a polovina Velkého Ussurského ostrova. „Obě strany musely přijmout určité kompromisy. Z právního pohledu jsme vytvořili stabilní hranici. Žádná strana už se nechce k otázce jejího vymezování vracet," řekl po podpisu smlouvy ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Dohoda je výsledkem zlepšování rusko-čínských vztahů od pádu Sovětského svazu. Obě země úzce spolupracují v zahraniční politice - například v přístupu k Íránu nebo Severní Koreji. Nejdůležitější je ale pro oba státy ekonomika. Zatímco Peking potřebuje k udržení tempa hospodářského růstu ruskou ropu a plyn, Moskva zase usiluje o výhodnější přístup na čínský trh.

Hraniční rozmíšku obě asijské mocnosti ukončily po více než pětačtyřiceti letech. Ty provázely přestřelky i ozbrojené konflikty, během nichž zemřely stovky lidí. V březnu 1969 se nad rusko-čínskými spory o území kolek řek Amur a Ussuri vznášela hrozba jaderného konfliktu, z nějž měly obavy i západní státy. Situaci nepomáhalo ani otevření diplomatických vztahů mezi Pekingem a Washingtonem v době vlády amerického prezidenta Roberta Nixona. 

Sergej Lavrov
Sergej Lavrov