Český ornitolog Jan Hora získal světovou cenu za ochranu ptactva

Praha - Český ornitolog Jan Hora získal prestižní ocenění za mimořádný přínos pro světovou ochranu ptactva. Z rukou japonské princezny Takamado ji v sobotu převzal zástupce České společnosti ornitologické (ČSO) Petr Voříšek na světové konferenci ochranářské společnosti BirdLife International v argentinském Buenos Aires. "Celkem bylo oceněných pět a pouze jediný z Evropy," uvedl Voříšek. Dlouholetý člen České společnosti ornitologické (ČSO) získal ocenění za inovativní přístup k ochraně významných ptačích území.

Program věnující se významným ptačím územím je jedním z hlavních a úspěšných nástrojů při ochraně ptáků v celosvětovém měřítku, před více než 20 lety ho v tehdejším Československu začal rozvíjet právě Jan Hora. „Kromě jiného vnesl do ochrany ptačích území koncept takzvaných patronátních skupin, který se záhy rozšířil po celém světě a zejména v rozvojových zemích představuje jedinečnou cestu, jak území klíčová pro ochranu ptáků chránit,“ popsal práci svého kolegy Voříšek.

„Myšlenka patronátních skupin stojí na poznatku, že skutečně účinnou ochranu území nelze zajistit bez spolupráce s odborníky a dalšími lidmi, kteří území znají, žijí v něm či hospodaří. V současnosti se koncept patronátních skupin úspěšně používá v Africe, Asii či Latinské Americe a samozřejmě je aplikován i v České republice,“ uvedl Voříšek. „V Evropské unii se pak významná ptačí území stala podkladem pro vyhlašování takzvaných ptačích oblastí v rámci soustavy chráněných území Natura 2000,“ poznamenal.

Podle ornitologických výzkumů počet ohrožených ptačích druhů na Zemi stále roste a situace se nelepší. Zatímco za posledních 20 let bylo dle mezinárodně uznávaných červených seznamů 225 ptačích druhů přeřazeno do kategorie s vyšším stupněm ohrožení, pouhých 32 druhů mohlo být přeřazeno do kategorie znamenající nižší stupeň ohrožení. Ohroženy začínají být i některé běžné druhy, například druhy zemědělské krajiny v Evropě. Podobně neblahé trendy ukazuje i monitorování ptáků v Severní Americe. Mezi hlavní globální příčiny tohoto stavu patří intenzifikace zemědělství, ničení původních biotopů nebo jejich degradace, invaze nepůvodních druhů nebo nepřiměřený lov či odchyt.