Oslo - Většina Nobelových cen za mír byla po druhé světové válce udělena v rozporu s odkazem Alfreda Nobela. Tvrdí to norský právník Fredrik Heffermehl, podle něhož vynálezce dynamitu a zakladatel nadace ve své závěti uvedl, že cenu za mír má dostat ten, kdo "vykonal nejvíce pro prohloubení bratrství mezi národy, pro zrušení armád nebo snížení jejich stavu a pro svolání a propagaci mírových sjezdů". Tomu od konce války odpovídá pouze 45 procent udělených Nobelových cen za mír, přičemž v posledních sedmi letech je toto číslo ještě nižší.
Nobelovy ceny za mír se podle norského právníka udělují v rozporu s Nobelovým odkazem
„Z právního hlediska je například ocenění Matky Terezy velmi vzdálené představě, jakou měl o laureátovi Alfred Nobel,“ píše Heffermehl ve své knize Nobelova závěť. Misionářka, která působila v Indii, získala ocenění v roce 1979 za své úsilí v boji s chudobou, jež podle zdůvodnění Norského Nobelova výboru rovněž představovala riziko pro světový mír.
Za diskutabilní považuje Heffermehl i další laureáty, například Ala Gorea, který cenu získal loni za aktivity proti globálnímu oteplování, nebo Reného Cassina, oceněného v roce 1968 za jeho práci na Všeobecné deklaraci lidských práv.
Alfred Nobel ve své závěti odkázal veškeré své jmění na založení nadace, která od roku 1901 uděluje Nobelovy ceny za fyziku, chemii, fyziologii či lékařství, za literaturu a za mír. Od roku 1969 se udělují také Nobelovy ceny za ekonomii. Ceny za fyziku, chemii a ekonomii uděluje Královská švédská akademie věd, ceny za lékařství švédský Královský karolinský lékařsko-chirurgický institut a cenu za literaturu Švédská akademie. Laureáty ceny za mír vybírá Norský Nobelův výbor, pětičlenný orgán volený norským parlamentem.
Letošního držitele Nobelovy ceny za mír oznámí výbor dnes v 11:00 norského času.