Čeští vědci spolupracují na nové detekci bakterií v mléce

Praha - Nová detekční technologie, na jejímž vývoji se podílejí i čeští vědci, by mohla snížit finanční ztráty, které farmářům každoročně vznikají kvůli bakteriálním onemocněním krav, a také zlepšit kvalitu potravin. Metoda má totiž rychle a přesně zjistit například původce bakteriálního zánětu kravského vemene, což zefektivní léčbu a sníží ztráty mléka. Na financování projektu se podílí Evropská komise a je do něj zapojeno 22 výzkumných ústavů, podniků a asociací z osmi zemí EU.

Podle Jiřího Homoly z Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR dokáže detekční systém díky novému biosenzoru velmi rychle identifikovat patogenní bakterie v kravském mléce. Zatímco nyní laboratorní rozbor zabere i několik dní, tak pomocí této metody by jej farmář podle Petra Roubala z firmy Milcom mohl mít k dispozici ještě týž den, kdy vzorek odebere a vloží do přístroje. Výrazně nižší má být i podíl nesprávných výsledků testů, což je pro správnou léčbu stejně důležité jako rychlost stanovení původce onemocnění.

Detekční metoda ještě musí projít zevrubným testováním

Odborníci z několika evropských zemí ale ještě detekční metodu musí testovat, aby ji důkladně prověřili. Je proto podle nich zatím předčasné odhadovat, kdy by mohl světlo světa spatřit komerční prototyp detektoru.

S napětím očekávají výsledky testování i farmáři. Podle Tima Brigstockeho z britské asociace chovatelů mléčného skotu je totiž bakteriální zánět mléčné žlázy u krav velkým problémem. Ve Velké Británii připadá na sto krav 40 až 50 případů této bakteriální choroby, přičemž v každém z nich farmáři přicházejí v průměru o 150 až 200 liber.

Uplatnění by ovšem mohla nová technologie na detekci bakterií najít i mimo zemědělství. Homola zmínil například kontrolu potravin, biotechnologie, zdravotnictví či ochranu před biologickým terorismem.

Dojení
Dojení