Moskva - Ruské úřady v předvečer dnešního desátého výročí bombových útoků na obytné domy v Moskvě, které připravily o život stovky lidí, zmařily dva sebevražedné atentáty v metropoli. Alespoň to tvrdí ruská média. Právě dnes si Moskva připomíná „černé září“ před deseti lety, kdy 9. září exploze asi 400 kilogramů výbušniny zničila devítipodlažní obytný dům na Gurvanovově ulici na jihovýchodě města. Zahynulo 94 lidí, další stovky utrpěly zranění. O pět dní později další výbuch v jiném moskevském domu zabil 124 lidí. Ještě dříve v Dagestánu bombový útok na obytný dům připravil o život 64 lidí a následně výbuch u domu ve Volgodonsku u Rostova usmrtil 17 osob.
V Rusku prý hrozili teroristé - právě v době výročí bombových útoků
Hrozba atentátů se objevila právě v den výročí bombových útoků v Moskvě. „Trhaviny k akci si teroristé vezli nejen v tradičním pásu, ale i ve sportovních botách,“ uvedl list Kommersant. První atentát prý měl být proveden v Moskvě během uplynulého víkendu, kdy v ulicích slavilo „Svátek města“ na 3,5 milionu lidí, druhý pak v pondělí, kdy podle plánu měly být pořádkové síly zahlceny vyšetřováním prvního útoku.
Roli „živých bomb“ měli podle listu sehrát nevlastní bratři Islam Batajem a Bekchan Ospanov, kteří se přidali k čečenským povstalcům. Ti se údajně naučili vycvičit sebevražedné atentátníky, i s použitím psychotropních látek, u afghánského Talibanu. Dosud je však nasazovali jen na severním Kavkaze. Zde se koncem srpna vyhodil do povětří Ospanovův bratr Sajchan při útoku na policejní stanici, při kterém byli těžce zraněni tři strážci pořádku.
Na stopu atentátníkům se dostala čečenská policie, která Bekchana (29) zastřelila minulý pátek. V přestřelce silně krátkozrakému teroristovi prý spadly brýle, a proto nikoho ze své pistole nezasáhl. U mrtvého nalezli sedm roznětek, tritol v podešvi tenisek a jízdenku na vlak do Moskvy. Druhého atentátníka na základě informací z Čečenska zatkli moskevští strážníci v pronajatém bytě, kde byl i pás s několika kilogramy výbušniny.
Oficiální verze: Za útoky před deseti lety stojí muslimští teroristé
Podle oficiální verze za útoky stáli muslimští teroristé z kavkazské Karačejevo-čerkeské autonomní republiky, kteří prý jednali na pokyn z Čečenska. Jeden je stále na útěku, další zahynul v Čečensku a dva si ve vězení odpykávají doživotní tresty vězení.
Ale stále koluje i verze o spiknutí, do kterého prý byla zapletena i tajná služba FSB, aby prý vyrobila záminku k druhé čečenské válce a k mocenskému vzestupu Vladimira Putina. Ten se o měsíc dříve stal z šéfa FSB novým premiérem a v důsledku událostí byl do té doby téměř neznámý Putin zvolen prezidentem a stal se nejmocnějším mužem Ruska. Sám Putin svého času odmítl spekulace o účasti FSB na atentátech jako „šílený nesmysl“ a „nemorální nařčení“.
Víru ve spiknutí nejspíše posílil nedávný článek amerického reportéra Scotta Andersona v časopisu GQ o „Putinově temné cestě k moci“, jehož přetištění v zahraničí prý vydavatelství zakázalo, či otrávení zběhlého agenta ruské tajné služby Alexandra Litviněnka, spolupracovníka Putinova osobního nepřítele, miliardáře Borise Berezovského. Litviněnko před svou smrtí také obviňoval FSB z účasti na atentátech. Naživu nejsou ani jiní kritici oficiální verze, poslanci Sergej Jušenkov a Jurij Ščekočichin a novinářka Anna Politkovská.
GALERIE
Čečenské jednotky