Podle Obamy končí čas na hašteření a je čas na zdravotní reformu

Washington - Americký prezident Barack Obama v netrpělivě očekávaném projevu o zdravotnické reformě v Kongresu prohlásil, že „čas na hašteření“ už vypršel a že nyní je potřeba rychle jednat. Obama vyzval zákonodárce, aby se sjednotili a schválili zákon, který zajistí zdravotní pojištění pro téměř 50 milionů nepojištěných Američanů. Jeho reforma prý sleduje snížení výdajů na zdravotní péči, zlepšení péče a regulaci pojišťoven, aby pomáhali chránit své zákazníky. V projevu, který přednesl ve středu místního času, pokáral také kritiky svého plánu, kteří seriózní debatu nahradili taktikou rozsévání strachu.

„Náš kolektivní neúspěch vypořádat se s touto změnou - rok za rokem, desetiletí za desetiletím - nás přivedl k bodu zlomu. Každý ví o mimořádných obtížích, se kterými se potýkají nepojištění. Ti jsou každý den vzdáleni jen o jeden jediný úraz nebo nemoc od bankrotu. A nejsou to především lidé na podpoře. Je to střední vrstva Američanů,“ pronesl Obama.

Prezident se snažil ujistit, že jeho změny přinesou větší jistoty a větší volby ve zdravotní péči, i když nabídne pojištění lidem, kteří si ho nemohou dovolit. Republikánům podal ruku jako výzvu ke společné práci a zároveň jim slíbil nezvyšovat schodek státního rozpočtu. Také se obořil na své odpůrce, kteří prý chtějí jeho plány a prezidentství podkopat. „Nebudu ztrácet čas s těmi, kteří uvažují, že lepší politika je tento plán pohřbít než zlepšit,“ řekl prezident v naději, že oživí skomírající tlak na prosazení reformy zdravotního systému, který si ročně vyžádá 2,5 bilionu dolarů (téměř 43,8 bilionu korun).

Video Reportáž Michala Kubala
video

Reportáž Michala Kubala

Zdůraznil, že jeho změny přijdou v příštích deseti letech na 900 miliard dolarů (asi 15,7 bilionu korun), což je „méně, než kolik jsme utratili za války v Iráku a Afghánistánu“. Obama vyzval zákonodárce, aby se sjednotili a schválili zákon, který zajistí zdravotní pojištění pro téměř 50 milionů nepojištěných Američanů. Jeho reforma prý sleduje snížení výdajů na zdravotní péči, zlepšení péče a regulaci pojišťoven, aby pomáhaly chránit své zákazníky.

Reforma by měla jednak zlepšit podmínky těch, kteří pojištění mají, ale mohou o ně snadno přijít - například změnou zaměstnání. Hlavním bodem je ale pojištění těch, kteří ho nemají vůbec. Tito lidé žijí v neustálém strachu, že je případná léčba finančně úplně zruinuje. Těm by měla pomoct státní pojišťovna. Od soukromých pojišťovacích domů navíc Obama chce, aby začaly hradit i pravidelné prohlídky a prevenci.

Téma zdravotnické reformy rozděluje nejen americkou veřejnost, ale hlavně politickou scénu. Obama čelí odporu republikánů, kteří ho obviňují ze socialistických opatření. Varují před nárůstem byrokracie, omezováním osobních svobod a prohlubováním státního dluhu. Plán nemá jednoznačnou podporu ani mezi demokraty.

Barack Obama

„Jde o to, poskytnout nějakou možnost těm, kteří pojištění nemají. Na nikoho nebudeme tlačit, co si má vybrat.“

Obamův proslov provázely emoce

Obamův projev vyvolal v Kongresu bouřlivý potlesk i nelibost. Republikánský poslanec za Jižní Karolínu Joe Wilson vykřikl: „Lžete!“, když prezident domluvil o ilegálních přistěhovalcích. Republikáni také propukli ve smích, když Obama přiznal, že je třeba před přijetím reformy dokončit důležité detaily. Obamova manželka Michelle, která rozpravu sledovala z galerie pro návštěvníky, podle agentur nevěřícně kroutila hlavou.

Nedávno zesnulý senátor Edward Kennedy sepsal v květnu, kdy mu lékaři diagnostikovali rakovinu mozku v konečném stádiu, dopis pro Obamu. Prezident ho dostal až po senátorově smrti. Podle Obamy mu Kennedy vzkázal, že zdravotní balíček je rozhodující pro budoucí prosperitu země a že je morálním apelem. Prezident si je vědom toho, že právě na reformě amerického zdravotnictví si už mnozí před ním vylámali zuby. Jak ale řekl v úvodu svého projevu, není prvním americkým prezidentem, který se s tímto tématem potýká, ale chce být tím posledním, a tedy úspěšným.

Obamova řeč přichází v momentě, kdy klesá spokojenost s jeho politikou. Podíl Američanů nespokojených s jeho přístupem k reformování zdravotnictví vystoupal na 52 procent. Zhoršilo se i celkové hodnocení prvního amerického prezidenta tmavé pleti. Zatímco v červenci nesouhlasilo s jeho celkovým výkonem 42 procent, dnes už je to 49 procent lidí.