Česko a USA po radaru: Jednání začnou do konce roku

Washington - Česká republika bude do konce roku jednat se Spojenými státy o zapojení do nové podoby protiraketového štítu, se kterou tento týden přišla americká administrativa. Po jednání se šéfem Národní bezpečnostní rady USA Jamesem Jonesem to řekl český ministr obrany Martin Barták. Podle Bartáka bude mít Česko zájem na tom, aby čeští odborníci působili v Agentuře pro protiraketovou obranu. Součástí „intenzifikovaného obranného dialogu“ bude také otázka nákupu letounů C-130 Hercules. Představitelé americké vlády zopakovali, že první na seznamu potenciálních partnerů zůstávají Polsko a Česko. Američani chtějí mít v Evropě pozemní rakety do šesti let. Co konkrétně by chtěli umístit u nás, ale zatím není jasné.

„To hlavní pro násje, že protiraketová obrana nekončí, nezastavila se. Naopak, na základě zhodnocení těch aktuálních hrozeb bude rozvíjena, bude v některých svých částech urychlena a s českou republikou se počítá jako s partnerem, který bude mít možnost se i do tohoto dalšího nového konceptu začlenit,“ uvedl Barták. 
 
Česko i Spojené státy mají prý zájem naplnit doprovodné smlouvy, které uzavřely v souvislosti s budováním štítu proti raketám dlouhého doletu. Mezi ČR a USA budou podle Bartáka pokračovat rozhovory na vysoké úrovni. Budou se týkat další vojenské spolupráce - například při přebudování letectva nebo zapojení českých zbrojovek do nové podoby protiraketového štítu.

Do listopadu by měli experti projednat detaily. Česko požaduje informace z první ruky a svého člověka přímo v protiraketové agentuře. Místo astronauta chce armáda pomoc třeba při budování protivzdušné obrany. „Budeme spolupracovat ve společném výzkumu v oblasti protiraketové obrany. A jednání v Praze by mohla najít i jiné formy další spolupráce,“ prohlásil americký ministr obrany Robert Gates.  

Pokud se obě strany dohodnou, američtí vojáci by v Česku mohli být už za dva roky, dřív než podle původních plánů. Američani chtějí mít do šesti let v Evropě místo deseti raket v Polsku stovky střel na moři i na zemi a místo radaru v Brdech hned několik zařízení. Co by umístili v Česku, zatím není jasné. Česko má předběžně zájem, i do Washingtonu ale dolehla nejistá situace na domácí scéně.


 
Jestli v Česku bude stát některý z radarů nebo tu Američani rozmístí střely, zatím nechtěli ministři komentovat. „Zkoumáme možnosti umístění pozemních baterií antiraket. Česko i Polsko jsou vysoko na našem seznamu,“ připustila ale americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

Nový systém, který má nahradit Bushův protiraketový deštník, má být levnější a spolehlivější. V první fázi dostanou protiraketové systémy americké válečné lodi. Pak budou rakety SM-3 rozmístěné i na území spojeneckých států. Právě to by se podle ministryně Clintonové mohlo týkat i Česka a Polska. A pak přijdou ještě dvě modernizace – poslední v roce 2020. 
 
Jakékoliv budoucí rozmístění raket na českém území ale není automatické - musli by ho znovu schválit politici. Možná už vláda, která vzejde z příštích, zatím pořád ještě nejasných voleb.

Český ministr obrany potvrdil ale už teď ve Washingtonu zájem naší země podílet se na systému protiraketové obrany. „Samozřejmě, bude to svrchované rozhodnutí té vlády, která za několik let bude mít politickou legitimitu a vliv,“ dodal.

Ohledně nákupu letounů by mělo být jasněji na podzim

V říjnu či v listopadu by mělo být také jasnější, zda ČR od USA koupí vojenské dopravní letouny C-130 Hercules. Po jednání se svým americkým protějškem Robertem Gatesem to v pátek ve Washingtonu českým novinářům řekl ministr obrany Martin Barták. „My pokračujeme dále a čekáme teď vyjádření, které už by mělo spět do té finální fáze, tudíž domluvit se na detailech a pak tu transakci zrealizovat,“ uvedl Barták. O možnosti pořízení strojů C-130 Hercules mluvila už loni v září nynější ministryně obrany Vlasta Parkanová. Letadla by měla nahradit dosluhující ruské antonovy An-26.

Nákup dopravních letounů C-130 Hercules pro české vojenské letectvo od USA se zřejmě zkomplikoval kvůli ceně, kterou za ně chce nová americká administrativa. Vláda prezidenta Baracka Obamy k ní totiž připočetla další položky.