Berlín - Německý prezident Horst Köhler se dnes chystá podepsat Lisabonskou smlouvu, která má reformovat fungování rozšířené Evropské unie. Jeho podpisem bude v Německu jako v jedné z posledních zemí evropské sedmadvacítky ukončen proces přijímání evropského reformního dokumentu. Ten několik měsíců posuzoval i německý ústavní soud. Ratifikační proces uzavřelo zatím 23 států sedmadvacítky, kromě Německa neskončil ani v Polsku, Irsku a Česku. Podle plánů by Lisabonská smlouva měla začít platit od ledna 2010.
Německo završí ratifikaci Lisabonské smlouvy
Německý ústavní soud v červnu podmínil ratifikaci smlouvy přijetím doprovodných zákonů, které by při rozhodování o evropských záležitostech posílily pravomoci německého parlamentu. Tyto normy obě parlamentní komory už schválily. Němečtí ústavní soudci sice na novou legislativu dostali stížnost, ale zamítli ji. Dokončení ratifikace v Německu by tedy nic nemělo stát v cestě.
Klaus zásadně proti
S Lisabonskou smlouvou ovšem musí vyjádřit souhlas všechny členské státy unie. Loni ji v referendu odmítli Irové a znovu by o ní měli hlasovat 2. října. Pokud ji schválí, očekává se, že dokument podepíše i polský prezident.
Také v Česku Parlament smlouvu schválil a přijal k ní doprovodné předpisy. Prezident Václav Klaus ji ale zatím nepodepsal. Čeká prý na případné vyjádření Ústavního soudu, na který se chce obrátit se stížností skupina senátorů ODS. Spekuluje se také o dohodě prezidenta Klause s lídrem britských konzervativců Davidem Cameronem. Ten Klausovi údajně nabídl, že pokud pozdrží svůj podpis Lisabonu, Cameron v případě vítězství ve volbách vyvolá v Británii o smlouvě referendum.