Nobelovu cenu za chemii získali tři vědci za výzkum ribozomů

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za chemii obdrželi Američané Venkatraman Ramakrishnan a Thomas Steitz spolu s Izraelkou Adou Jonathovou. Švédská královská akademie věd je ocenila za objasnění struktury a funkce ribozomů - základních buněčných částic umožňujících syntézu bílkovin. Jonathová je teprve čtvrtou ženou, která Nobelovu cenu za chemii dostala.

Podle akademie jejich práce ozřejmila, „jak přeložit kód DNA v život“. O to se v buňkách starají právě ribozomy, které přepisují dědičné informace uložené v DNA do bílkovin. Ty poté určují fungování organismů. Jejich výzkum nalezl uplatnění v lékařství při vývoji účinnějších antibiotik. Všichni tři vytvořili pomocí rentgenové krystalografie trojrozměrné modely, které na atomární úrovni ukazují, jak se na jednotlivé ribozomy vážou různá antibiotika. Nová léčiva se právě díky jejich poznatkům zaměřují na blokování ribozomů bakterií, aby nemohly produkovat bílkoviny, které potřebují k přežití.

„Tyto modely se nyní používají při vývoji nových antibiotik, která přímo pomáhají zachraňovat životy a snižovat lidské utrpení,“ uvedla ve zdůvodnění akademie, která oceněné nazvala „bojovníky proti vzrůstající vlně neléčitelných infekcí“.

Jonathová má jen tři předchůdkyně

Před sedmdesátiletou Jonathovou se podařilo dostat Nobelovu cenu za chemii jen Marii Curieové-Sklodowské, její dceři Irene Joliotové-Curieové a Dorothy Crowfootové-Hodgkinové. „Jsem skutečně šťastná. Pomyslela jsem si, že je to úžasné, když ten objev přišel,“ podělila se strukturální bioložka z Weizmannova institutu věd v izraelském Rechovotu s novináři a členy výboru o své pocity po oznámení zisku prestižní ceny.

Trojice oceněných si rozdělí deset milionů švédských korun (asi 25 milionů korun). Předávací ceremoniál, na kterém všichni letošní laureáti převezmou vedle finanční odměny i diplom a zlatou medaili, se uskuteční tradičně 10. prosince, v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela v roce 1896. 

Loni ocenění za chemii dostali Američané Martin Chalfie a Roger Tsien a Japonec Osamu Šimomura za objev a výzkum zeleného fluorescenčního proteinu (GFP), který umožňuje sledovat šíření rakovinných buněk, vývoj Alzheimerovy nemoci v mozku nebo růst patogenních bakterií.

Pačes: Objasnění struktury ribozomů není objev na Nobelovu cenu

Objasnění struktury ribozomů není podle mínění biochemika a bývalého předsedy Akademie věd ČR Václava Pačese zásadní objev. Ocenil ale to, že laureáti objev zhodnotili praktickou aplikací v medicíně. Struktura ribozomů se podle Pačese studuje už od 60. let. Autoři použili nových metod a popis struktury ribozomů upřesnili. Není to ale objev srovnatelný například s výzkumem v oblasti chromozomů, který přispěl k vysvětlení procesu stárnutí a který byl letos rovněž oceněn Nobelovou cenou. 

„To je objev skutečně nového fenoménu. Objasnění struktury ribozomu je rovněž báječné, ale není to objev nového fenoménu, je to pilná mravenčí práce využívající nových metod. Ale jinak je to skvělá práce, o tom není pochyb,“ řekl Pačes.

Vyhlášení Nobelovy ceny za chemii
Vyhlášení Nobelovy ceny za chemii
Více fotek
  • Vyhlášení Nobelovy ceny za chemii autor: AP Photo, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1161/116050.jpg
  • Thomas A. Steitz autor: AP Photo, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1161/116037.jpg
  • Václav Pačes autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/540/53918.jpg