Historická dohoda mezi Arménií a Tureckem byla nakonec podepsána

Curych – Turecko a Arménie podepsaly dohody, kterými po téměř století sporů mezi oběma zeměmi obnovují diplomatické vztahy a otevírají své hranice. Ještě v podvečer to přitom vypadalo, že k dohodě nedojde. Smír ve švýcarském Curychu nakonec vyjednala americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Nepřátelství mezi oběma státy po desetiletí živil spor o turecký masakr Arménů za první světové války, který Jerevan označuje za genocidu.

Podpis dohody v prostorách curyšské univerzity měl začít v 17:00. Arménská strana však na poslední chvíli odmítla připojit svůj podpis, údajně kvůli plánovanému projevu tureckého ministra zahraničí, který měl následovat po podpisu. Na vyřešení ožehavé situace se podle tiskových agentur podílela americká diplomacie. Obě země se nakonec shodly na tom, že podpis dohody nebudou při ceremoniálu komentovat.

Informaci o plánovaném podpisu oznámilo v pátek večer oficiálně Švýcarsko, které je zprostředkovatelem jednání mezi Ankarou a Jerevanem. Proti podpisu dohod s Tureckem demonstrovaly v pátek v Jerevanu tisíce lidí, kteří nedůvěřují politickému sbližování s Tureckem. Jerevan vzpomínané události označil jako genocidu, při níž během dvou let zahynulo přes půl druhého milionu Arménů. Turecko připouští jen 300 tisíc až 500 tisíc mrtvých, které však označuje jako oběti války, a odmítá označení genocida. „Nejsme proti otevření hranic. Ale ta cena je příliš vysoká. Protokoly jsou ponižující, zabrání mezinárodnímu uznání arménské genocidy,“ obává se arménský poslanec Vahan Ovanisjan. 

Video Historik Vladimír Nálevka k turecko-armenskému konfliktu
video

Historik Vladimír Nálevka k turecko-armenskému konfliktu

Boris Navasardijan (Jerevanský tiskový svaz):

0„Reakce společnosti na podpis turecko-arménských protokolů je dvojaká. Na jedné straně lidé oceňují otevření hranic, protože to má pro náš vnitrozemský stát velký význam. Na druhé straně lidé vyjadřují obavu ohledně národní identity, protože povědomí o genocidě tvoří její důležitou součást.“

Slavnostního ceremoniálu se zúčastnila švýcarská ministryně zahraničí Micheline Calmyová-Reyová, šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová, dále ministři zahraničí Ruska, Francie i Slovinska nebo předseda výboru ministrů Rady Evropy a šéf diplomacie Evropské unie Javier Solana. Ten dohodu označil za důležitou pro Evropu i pro celý region. Obě země by měly usmířením a sblížením hodně získat. Turecko doufá, že se mu podaří urychlit jednání o přijetí do EU, zatímco pro Arménii, zemi bez ropných zdrojů, by to mělo znamenat východ z izolace.

Ázerbájdžán už předem varoval, že normalizace turecko-arménských vztahů může zvýšit napětí v oblasti, pokud nejdříve nebude vyřešen arménsko-ázerbájdžánský spor o Náhorní Karabach - enklávu obývanou Armény a ležící na ázerbájdžánském území. Jednání prezidentů Arménie a Ázerbájdžánu o dvě desetiletí trvajícím konfliktu, které se v pátek uskutečnilo na okraj summitu Společenství nezávislých států (SNS) v Kišiněvě, ale podle šéfa ázerbájdžánského státu Ilchama Alijeva zkrachovala. Jako důvod Alijev označil „nekonstruktivní postoj“ arménského kolegy Serže Sarkisjana.

Boris Navasardijan
Boris Navasardijan
Více fotek
  • Boris Navasardijan autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1167/116690.jpg
  • Mapka Kavkazu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/992/99147.jpg