Erfurt (Německo) - Papež Benedikt XVI. se nečekaně sešel se zástupci obětí sexuálního zneužívání, kterého se dopustili kněží a zaměstnanci církve. Schůzka se konala v kněžském semináři v Erfurtu, který dnes hlava katolické církve navštívila. Poté měl papež také schůzku s lidmi, kteří se o oběti zneužívání starají. Papež dále odmítl rychlé sbližování katolické a evangelické církve. Při společné bohoslužbě v Erfurtu prohlásil, že naděje vkládané reformními katolíky a protestanty do urychlení tohoto procesu jeho návštěvou v Německu byly nedorozuměním. Dopoledne se Benedikt v Berlíně setkal s představiteli německých muslimských organizací. Muslimy označil za charakteristický znak Německa, zároveň je vyzval k dodržování německých zákonů. Na závěr dne odsloužil bohoslužbu před 90 tisíci věřících v Etzelsbachu.
Papež se sešel se zástupci obětí sexuálního zneužívání
„Papež byl pohnut a hluboce otřesen utrpením obětí zneužívání a vyjádřil jim hlubokou soustrast a politování za všechno, co bylo jim i jejich rodinám učiněno,“ píše se v komuniké ze setkání. „Ujistil přítomné, že zodpovědným činitelům církve záleží na objasnění všech případů zneužití a budou se snažit prosadit účinná opatření na ochranu dětí a mladistvých,“ dodává.
„Papež Benedikt XVI. s oběťmi soucítí a doufá, že milosrdný Bůh, stvořitel a vykupitel všech lidí, rány zneužitých vyléčí a vrátí jim vnitřní mír.“ Setkání s oběťmi zneužívání nebylo součástí papežova oficiálního programu během nynější návštěvy v Německu. Bylo to ale očekáváno jako symbolické gesto. Podobná přání vyslovovala v uplynulých dnech řada věřících.
Série odhalení případů sexuálního zneužívání mladistvých na půdě církve otřásla Německem zejména loni a zasáhla zemi velmi silně, protože šlo o stovky postižených. Rozhořčení posilovalo i to, že církev reagovala z počátku váhavě.
Pedofilní skandály, v nichž figurovali kněží jako pachatelé a někteří jejich nadřízení jako ti, kdo vše kryli, však propukly i v dalších zemích - v Irsku, Belgii, USA a Nizozemsku. Pro církev to byla nejhorší rána za poslední léta. Navíc se ukázalo, že podobných problémů nejsou ušetřeny ani protestantské církve, i když tam byl jejich rozsah celkově menší.
Vatikán po počátečním otálení vyslovil nad záležitostí politování. V květnu ve zvláštním oběžníku nařídil všem biskupům, aby zajistili, že duchovní, kteří jsou podezřelí z pedofilie, stanou před soudem.
Politické nedorozumění víry a ekumenie
„Během příprav papežské návštěvy se všemožně hovořilo o ekumenickém daru, který se od této návštěvy očekává. K tomu bych rád řekl, že to je politické nedorozumění víry a ekumenie,“ prohlásil čtyřiaosmdesátiletý Benedikt XVI. při společné bohoslužbě v augustiniánském klášteře v Erfurtu, kde Martin Luther působil ještě jako katolický mnich. Ekumenické hnutí se snaží znovu sjednotit všechny křesťany pod jednou církví. Ta byla rozbita právě kvůli vystoupení Luthera v roce 1517.
Předák německé evangelické církve Nikolaus Schneider alespoň za pozitivní signál označil papežovo výslovné uznání osobnosti Luthera. Ten je podle Schneidera spojujícím prvkem obou křesťanských proudů, k nimž se v Německu hlásí přes 24 milionů lidí. Německá média však výsledek dnešního setkání katolické a evangelické delegace považují za zklamání. Frankfurter Allgemeine Zeitung ho na svém webu shrnul slovy: „Méně než málo.“
Papež odmítl sbližování obou náboženských směrů v podobě kompromisu mezi naukami. „Uměle vytvořená víra je bezcenná. Víra není něco, co je možné vymyslet nebo vyjednat. Je to základ, podle něhož žijeme, ne rozvažování o přednostech a záporech,“ zdůraznil rodák z Bavorska, občanským jménem Joseph Ratzinger, podle něhož je jednota obou vyznání možná jen „hlubokým vcítěním se a vžitím do víry“.
Pro německé protestanty je významným datem rok 2017, kdy si budou připomínat 500. výročí od doby, kdy Luther zveřejnil svých 95 tezí, které stály na počátku reformace. Předák německé evangelické církve Nikolaus Schneider doporučil pohlížet na tuto osobnost jako na spojující prvek mezi katolíky a protestanty. Zároveň papeže pozval na oslavy za šest let.
Benedikt XVI. svou první oficiální návštěvu Německa věnuje setkávání i se zástupci nekřesťanských náboženství. Ve čtvrtek se sešel s reprezentanty německé židovské obce a dnes dopoledne s tamními muslimy.
Potřeba dodržovat ústavu jako základ soužití
„Přítomnost velkého množství muslimských rodin se od 70. let minulého století stala stále více charakteristickým znakem této země,“ prohlásil podle mluvčího Německé biskupské konference na schůzce na vatikánské nunciatuře. Papež podle něj ocenil, že v životě muslimů hraje důležitou roli víra, současně ale zdůraznil potřebu dodržovat německou ústavu jako „základ lidského soužití“.
Benedikt XVI. volil smířlivější tón než při své poslední návštěvě Německa v roce 2006, kdy v bavorském Řezně ostře kritizoval radikální islám. „Kdo chce vést k víře v Boha, musí dobře mluvit a správně argumentovat, a ne se uchylovat k násilí a hrozbám,“ prohlásil tehdy. Citoval přitom byzantského císaře 14. století Manuela II. Paleologa, který řekl: „Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci, jako příkaz šířit jeho víru mečem.“ Jeho slova vyvolala bouře v muslimském světě a po četných protestech muslimských států se papež za své vyjádření omluvil.
Z dvaaosmdesáti milionů Němců jsou zhruba čtyři miliony muslimů. Značná část má problémy se začleněním do německé společnosti, protože neovládá němčinu a nemá dokončené ani základní vzdělání. Prezident Christian Wulff loni rozproudil vášnivé debaty svým výrokem, že islám už v současnosti patří k Německu stejně jako křesťanství a židovství, což mnoho Němců i tamních politiků odmítlo.
Papež v Německu stráví ještě dva dny. V sobotu dopoledne bude celebrovat mši před katedrálou v Erfurtu a poté se přesune na katolický jih do Freiburgu. Tam v neděli jeho čtyřdenní cesta vyvrcholí.