Brusel - I když Barack Obama ujišťoval po svém nástupu, že Evropa je pro Spojené státy partnerem číslo jedna, realita je jiná. Obama má jiné zájmy, než řešit problémy středoevropských zemí. Chce svět zbavit jaderných zbraní, donutit Írán a KLDR ustoupit od jaderného programu. Navíc musí řešit problémy doma. Spojené státy se dostávají z krize, začíná platit zdravotní reforma. Ze střední Evropy se tak ozývá nejedna stížnost na nezájem nové administrativy.
Střední Evropa žárlí, Obama svou pozornost upírá jinam
Amerika nemá lepšího spojence než Evropu, řekl Obama v Berlíně, než se stal prezidentem. Vzápětí mohl starý kontinent jen žárlivě sledovat stále užší kontakty Spojených států s Brazílií, Čínou nebo Ruskem. Evropa pro Spojené státy už není partnerem číslo jedna, šuškalo se v Bruselu, když Obama oznámil, že se nezúčastní letošního jarního summitu Evropské unie a Spojených států.
Středoevropské země pak zvláště nervózně sledovaly Obamovo kličkování okolo protiraketového štítu, který byl prioritou jeho předchůdce Bushe. Loni v září se ukázalo, že radar v Česku a reketová základna v Polsku nebudou. Praha a Varšava neskrývaly zklamání, doufaly, že díky americkým základnám se stanou americkými chráněnci. List The New York Times podotýká, že někteří Češi chápali změnu amerických plánů jako kapitulaci Spojených států vůči Moskvě.
Reportáž Michala Kubala (zdroj: ČT24)
Množily se proto hlasy, že nová administrativa příliš ustupuje Rusku. Loni například exprezident Václav Havel spolu s dalšími osobnostmi z regionu zaslal do Washingtonu dopis, v němž vyjadřoval obavy z poklesu zájmu Spojených států o střední a východní Evropu.
Obama ale musel svou pozornost přesunout k důležitějším problémům, než byl projekt protiraketové obrany. Prosazení zdravotnické reformy a dohoda snížení jaderného arsenálu s Ruskem, mu zabrala hodně času. Amerika řeší i dost dalších problémů. Írán neustále rozvíjí svůj jaderný program, množí se obchodní rozepře s Čínou, roste i napětí na Blízkém východě. Do toho navíc pokračují války v Iráku a Afghánistánu a doznívá finanční krize. Situace ve střední Evropě tak není v centru zájmů Spojených států.
Madeleine Albrightová, bývalá ministryně zahraničí USA:
„Vy byste neměli chtít být centrem všeho, protože to znamená, že začínáte být normální zemí.“
Američani berou státy střední a východní Evropu jako partnery, od kterých čekají, že si své problémy vyřeší sami. Podle předních amerických listů si ale Evropané za ztrátu vlivu můžou sami. Stále neumějí mluvit jedním hlasem a ani vojensky nemá Evropa Spojeným státům mnoho co nabídnout. Na žádosti o podporu v Afghánistánu reaguje s rostoucí nechutí.
Podle Jiřího Schneidera z Pražského institutu bezpečnostních studií tak pražský podpis nové odzbrojovací smlouvy provázejí dvě různé interpretace. „Spojené státy podpisem této smlouvy v České republice jako členu NATO symbolicky ujišťují Evropu o svém závazku vůči její bezpečnosti a dávají stranou staré rozdělení na Východ a Západ ze studené války,“ řekl listu The New York Times. Podle něj ale zároveň hrozí i to, že Rusové ztrapní hostitelskou tím, že podpis smlouvy v Česku označí za potvrzení toho, že se země nevymanila z jejich sféry vlivu.
- Radar autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1118/111741.jpg
- Bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová v rozhovoru pro ČT autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1561/156074.jpg
- Americký prezident Barack Obama vystupuje ze své limuzíny po příjezdu na Pražský hrad, kde 8. dubna s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem podepíše smlouvu o omezení stavu jaderných zbraní. autor: Michal Doležal, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1559/155900.jpg