Washington – Myšlenky na oživení „zakrnělé“ větve dálkové dopravy – velkých vzducholodí – stále nenechají spát mnoha lidem a společnostem. Nejživotaschopnější takový projekt přišel z dílny výrobce vojenských letadel a vesmírných plavidel Lockheed Martin. Vzducholoď P-791 přichází na trh, výrobce věří, že se ujme přinejmenším v nákladní dopravě.
Lockheed Martin nabízí nástupce zeppelinů
Vzducholoď P-791 testoval její výrobce Lockheed Martin od roku 2006, nyní je přesvědčen, že je bezpilotní, heliem plněné, vzdušné plavidlo schopno zaujmout zákazníky. Vzducholoď by mohla plnit podobnou roli jako námořní plavidla – oproti letadlu sice pomalá, ale kapacitní doprava, zejména nákladní. Na rozdíl od lodi může vzducholoď i nad souš, na rozdíl od letadel vyžaduje mnohem menší zázemí. „Počítáme s několika způsoby využití, hlavní je přeprava nákladu do odlehlých oblastí, kde chybí letiště,“ shrnul vedoucí projektu P-791 Bob Boyd.
Firma Lockheed Martin věří, že o nový letoun projeví zájem armáda. Unese totiž skoro 500 tun materiálu – mnohonásobně víc než transportní letadlo Hercules – oproti letadlům má podle výrobce o 70 procent nižší spotřebu paliva na tunu a kilometr a v šestikilometrové výšce se může vznášet až tři týdny. Podle Boba Boyda může dobře posloužit například americkým vojskům v Afghánistánu. „Není tak křehká, jak si mnozí myslí. Pokud dostane pár zásahů, vydrží,“ zdůraznil konstruktér.
P-791 ovšem není docela obvyklá vzducholoď, Lockheed Martin se rozhodl skombinovat přednosti „létajících doutníků“ s letadly. Tříkomorová létající bublina velká jako fotbalové hřiště tak využívá aerodynamický i aerostatický vztlak. Podle konstruktérů má díky tomu rychlost a sílu. Kritici ale považují novou vzducholoď spíše za kombinaci stinnějších stránek vzducholodí a letadel – oproti běžné vzducholodi potřebuje vzletovou dráhu, oproti letadlu je hůře pohyblivá.
Dalšími potencionálními zákazníky mohou být třeba těžařské firmy, které prozkoumávají ložiska plynu nebo ropy na odlehlých místech zeměkoule. Podle Lockheed Martin se moderní vzducholodě během příštího desetiletí výrazně rozšíří.
Reportáž Dany Zlatohlávkové (zdroj: ČT24)