Biškek – V Biškeku byla dnes oficiálně uvedena do prezidentského úřadu kyrgyzská politička a předsedkyně prozatímní vlády Roza Otunbajevová. O přiznání nejvyšší ústavní funkce rozhodli v nedávném referendu obyvatelé této středoasijské země, kteří rovněž schválili novou kyrgyzskou ústavu. Otunbajevová plánuje zůstat prezidentkou do konce příštího roku, poté má v úmyslu politiku opustit.
Otunbajevová je ode dneška kyrgyzskou prezidentkou
Otunbajevová se postará o lidi bez přístřeší
Za prioritu ve svém inauguračním projevu prezidentka označila postarat se o stovky rodin, které přišly o přístřeší při nedávných etnických nepokojích na jihu země. Podle oficiálních údajů při ozbrojených srážkách mezi Kyrgyzy a Uzbeky zahynulo okolo tří stovek lidí, neoficiální odhady však uvádějí až desetinásobek. Domovy opustilo půl milionu lidí, kteří uprchli do sousedního Uzbekistánu. Dnešní kyrgyzský tisk odhadl, že si obnova poničených měst Oše a Džalalabádu vyžádá 450 milionů dolarů (přes devět miliard korun) a potrvá nejméně deset let.
Tomáš Vlach, zpravodaj ČT:
„Referendum a instalace nové hlavy státu uklidnilo politické bezvládí, stále tu ale zůstává etnický problém, vztahy mezi Kyrgyzy a Uzbeky jsou nadále napjaté.“
Odpovědnost za incidenty Otunbajevová přiřkla „temným silám“, klanovým a politickým strukturám soustředěným kolem svrženého kyrgyzského prezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Ten se uchýlil do běloruského exilu a odtud podle kyrgyzských médií spolu se svými syny financuje protivládní odpor a provokuje etnické nepokoje.
Kyrgyzstán bude jedinou středoasijskou demokracií
Přijetí parlamentního systému podle Otunbajevové zemi posouvá do nové politické fáze. Režim je tak připraven prosazovat ideje svobody a demokracie, respektovat svobodu slova a řídit se zásadami liberální ekonomiky a tržních hospodářských vztahů. Reforma ústavy, která byla hlavním smyslem referenda, mění kyrgyzský politický systém z prezidentského na parlamentní. Kyrgyzstán se tak stane nejen první středoasijskou zemí, v jejímž čele stojí žena, ale i prvním státem s demokratickou politickou strukturou západního typu. Všechny ostatní středoasijské státy ovládají autoritativní režimy v čele se silným prezidentem, který má v některých případech až diktátorské pravomoci.
Parlamentní volby by se v Kyrgyzstánu měly uskutečnit letos v říjnu, přesné datum však zatím nebylo oznámeno. Členové prozatímní kyrgyzské vlády, v jejímž čele stojí rovněž Otunbajevová, se už dříve dohodli, že pokud budou v říjnových volbách kandidovat, z prozatímní vlády odstoupí. Tento záměr již oznámil vicepremiér Omurbek Tekebajev a dva vládní ministři. Podle kyrgyzských médií má Otunbajevová v příštích dnech v úmyslu sestavit novou vládu.
Otunbajevová není v politice nováčkem
Šedesátiletá Roza Otunbajevová je zkušenou političkou, která vysoké státní funkce zastávala už v éře bývalého Sovětského svazu. V letech 1986 až 1989 byla ministryní zahraničí a vicepremiérkou Kyrgyzské SSR, stejné funkce zastávala v roce 1992 i po vyhlášení samostatnosti Kyrgyzstánu. V letech 1997 až 2002 byla velvyslankyní své země v Británii. Do dubnového převratu, kdy se stala prozatímní hlavou státu, byla členkou sociálně demokratické strany.
GALERIE
Nepokoje v Kyrgyzstánu