Brusel - Pochvala Turecka za důležité ústavní změny schválené v zářijovém referendu a kritika Srbska za nedostatečné reformy soudnictví a za byrokracii ve státní správě. Takové jsou závěry pravidelné roční zprávy Evropské komise, která hodnotí pokrok adeptů na členství v EU. Pochvaly se od komise dostalo také Chorvatsku, kritické hodnocení musela skousnout Bosna a Hercegovina.
EK: Poplácání po zádech pro Turecko a Chorvatsko, zdvižený ukazováček pro Srbsko a Bosnu
Pochvala pro Turecko a Chorvatsko
Komise konstatuje, že přijetí nové ústavy by nejspíš výrazně zvýšilo šance Turecka na přijetí do Evropské unie. V zemi stále platí ústava z roku 1980, která byla přijata po vojenském převratu – čtvrtém od roku 1960. Evropská sedmadvacítka oceňuje, že přijímané reformy vliv armády oslabují; kritizuje ale skutečnost, že návrh a následné přijetí ústavních změn vládnoucí strana AKP nekonzultovala s ostatními politickými silami v zemi. Kritiku Ankara sklidila také za nedostatky v ochraně svobody vyznání či slova a za situaci na Kypru.
GALERIE
videogallery_000106707
S vesměs pozitivním hodnocením se setkalo i Chorvatsko - především díky úspěšnému boji s korupcí a zlepšení hospodářské soutěže. Brusel nicméně nestanovil datum přijetí země do unie; tomu stojí v cestě mimo jiné i výhrady ze strany Slovinska.
Na adresu Srbska a Bosny a Hercegoviny převažuje kritika
Srbsko, které loni požádalo o členství v EU, čelí naopak tvrdé kritice komise. Korupce podle ní převládá v mnoha oblastech a zůstává v zemi vážným problémem. „Přijaté zákony obsahují řadu chyb, především při financování politických stran a ochrany lidí, kteří upozorňují na pochybení,“ uvádí se v hodnotící zprávě. Situaci ohledně korupce zatím moc nezlepšila ani nová antikorupční státní agentura, která vznikla na začátku roku.
Dlouhodobá podmínka, že Srbové musí plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), trvá. EU chce, aby se Bělehrad zasadil zejména o dopadení bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiče obviňovaného z válečných zločinů. Komise oceňuje, že Bělehrad výrazně zlepšil vztahy se svými sousedy Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou, tedy někdejšími úhlavními nepřáteli z doby rozpadu Jugoslávie. Příliš se naopak nelepší vztahy s Kosovem, které se od Srbska odtrhlo v únoru 2008.
Komise kritizuje i působnost krajně pravicových spolků. V říjnu radikálové rozpoutali bitky během pochodu homosexuálů v Bělehradě a svědkem vážných výtržností byl i italský Janov, kde se měly utkat fotbalové reprezentace Srbska a Itálie. Obě události spolu do značné míry souvisejí, protože ke krajně pravicovým spolkům se hlásí i fotbaloví chuligáni. Podle komise sice Bělehrad zavedl zákony, které mají podobné chování trestat, ale diskriminace v zemi pokračuje. Týká se především homosexuálů, Romů, postižených a několika etnických menšin.
Kriticky se Brusel vyjádřil i k Bosně a Hercegovině. Komisi vadí především neschopnost tamní vlády. "Naprostá absence společných vizí politických lídrů blokuje klíčové reformy a přibližování země k EU," doplnila EK.
- Turecko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2087/208668.jpg
- Hraniční přechod do Chorvatska autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1709/170819.jpg
- Srbský prezident Boris Tadić se poklonil obětem války ve Vukovaru autor: Darko Bandic, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2077/207666.jpg
- Volby v Bosně a Hercegovině autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1993/199242.jpg