Rangún - Barmská disidentka a nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij je po mnoha letech domácího vězení volná. Disidentce totiž dnes vypršel prodlužovaný trest. Vzápětí po propuštění pozdravila své příznivce, kterých se u jejího domu sešlo několik tisíc. Světoví státníci propuštění Su Ťij uvítali, zároveň vyzvali barmskou juntu, aby osvobodila všechny politické vězně. Na svobodu se Do Aun Schan Su Ťij dostala šest dní poté, co se v zemi konaly první volby po dvou desetiletích.
Su Ťij je volná
„Lidé musí pracovat v jednotě. Jedině tak můžeme dosáhnout našeho cíle,“ prohlásila Su Ťij ke shromážděnému davu, který oslavoval její propuštění. Z domu, který přestal být vězením, vyšla Su Ťij půl hodiny poté, co dostala osvobozující dekret. Poté se s představiteli opoziční Národní ligy pro demokracii (NLD) vrátila zpět do svého sídla k rozhovoru.
Do Aun Schan Su Ťij, vůdkyně barmské opozice
„Je čas být v klidu a čas promluvit. Lidé musí pracovat jednotně. Jen pak dosáhneme cíle.“
GALERIE
videogallery_38134
Krátce před propuštěním Su Ťij barmské úřady odstranily před jejím domem zátarasy a stáhly policejní hlídky, což je podle AP téměř jistým důkazem toho, že byla bojovnice za demokracii propuštěna. Reuters i AP nicméně poznamenaly, že vojenská junta ani NLD znovunabytí její svobody oficiálně nepotvrdily.
V houfu čekajících, z nichž mnozí měli transparenty nebo trička s nápisy přející pětašedesátileté Su Ťij dlouhý život, byli podle DPA také zahraniční diplomaté. Propuštění symbolu barmské demokratické opozice očekávali její příznivci již v pátek, ale teprve dnes trest domácího vězení vypršel.
„My jsme byli svědky už několika propuštění Aun Schan Su Ťij, kdy i poté, co byla na svobodě, se ji vojenský režim snažil různými způsoby omezovat v politické činnosti. Je především důležité, aby mezinárodní společenství nevzalo propuštění Su Ťij jako jakýsi krok, který najednou všechno vyřeší,“ upozornila Marie Peřinová z organizace Člověk v tísni.
Su Ťij - vzor odporu proti vojenské diktatuře
Pětašedesátiletá dcera někdejšího vůdce bojů proti britské nadvládě symbolizuje pro mnohé z 50 milionů Barmánců odpor proti vojenské diktatuře, která zemi vládne od roku 1962. Minulý týden generálové povolili první volby po 20 letech, v těch si ale předem zajistili vítězství. Opozice se obává, že propuštění její vůdkyně má výsledek legitimizovat. „I já jsem byl ve vězení, ale budeme pokračovat ve snaze dosáhnout opravdové demokracie v naší zemi. Pod vedením Su Ťij a dalších osobností,“ uvedl opoziční aktivista.
„Dlouhá léta jsme požadovali její propuštění, vítáme ho a doufáme, že bude definitivní,“ neskrýval své nadšení k propuštění barmské ikony laureát Nobelovy ceny míru Frederik de Klerk. „Je to vítězství dobra nad zlem,“ doplnila jej taktéž laureátka Nobelovy ceny míru Širín Ebadiová.
Mezi prvními uvítali propuštění disidentky britský premiér David Cameron, francouzský prezident Nicolas Sarkozy, americký prezident Barack Obama, německá kancléřka Angela Merkelová, mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International a také české ministerstvo zahraničí. Většina z nich současně vyzvala barmský režim, aby osvobodil všechny politické vězně. Sarkozy současně varoval juntu před jakýmikoli dalšími omezeními svobody pohybu a vyjadřování Su Ťij.
Česko vyzvalo Barmu k propuštění všech politických vězňů
K výzvě propuštění všech politických vězňů a respektování jejich práv se dnes přidala i Česká republika. Česko také vyzvalo barmské úřady, aby respektovaly svobody sdružování a shromažďování a umožnily činnost politickým stranám, které se minulý týden nezúčastnily parlamentních voleb. Týká se to i hlavní opoziční síly v Barmě, Národní ligy pro demokracii (NLD).
„Aun Schan Su Ťij ví, že v České republice má věrné přátele, kteří ji podporovali. Přejeme jí mnoho štěstí a doufáme, že ji budeme moci jednou navštívit. Máme z její svobody upřímnou radost,“ komentoval její propuštění ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
V internaci strávila Su Ťij s přestávkami celkem patnáct z posledních zhruba dvaceti let života. Barmská justice ji věznila bez soudu až do loňského srpna, kdy Su Ťij porušila podmínky dřívějšího trestu. Tehdy nechala ve svém domě přenocovat Američana, který k ní bez pozvání připlaval přes přilehlé jezero. Za tento čin byla odsouzena k dalšímu domácímu vězení.
Základní fakta o Do Aun Schan Su Ťij
Narodila se v červnu 1945 v Rangúnu jako dcera generála Aun Schana, hrdiny boje za nezávislost zavražděného v roce 1947. Prominentní osobností byla i její matka Do Kchin Ťij. Studovala politologii v Dillí a filozofii, politologii a ekonomiku na britské Oxfordské univerzitě. V roce 1972 se vdala za britského akademika Michaela Arise.
GALERIE
Dům Su Ťij