Washington – Barack Obama se stal americkým prezidentem přesně před dvěma roky. Slavnostní inauguraci sledovalo 20. ledna 2009 v ulicích Washingtonu na čtvrt milionu lidí. Na začátku svého působení v Bílém domě se 44. americký prezident těšil rekordní popularitě – přes 80 procent. Američané od něj očekávali změnu směru politiky USA i zmírnění dopadů ekonomické krize. Přehnaná očekávání a nesplnění předvolebních slibů ale stáhla prvního Afroameričana v Bílém domě ke dnu popularity.
Obama po dvou letech: Jak si napravit reputaci?
Rekordně nízkou podporu měl Barack Obama loni v červenci, kdy pouze 42 procent Američanů věřilo, že jejich prezident dělá dobrá rozhodnutí pro budoucnost země. S jeho hospodářskou politikou nesouhlasila dokonce více než polovina občanů USA. Nízká prezidentova popularita se promítla i do výsledků podzimních voleb, kdy demokraté ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů.
Poločasové skóre: O trochu lepší než Clinton, ale daleko za Reaganem
Fokus ČT24 (zdroj: ČT24)
Svůj třetí rok v čele USA začíná Obama s popularitou o šest procentních bodů vyšší, než měl ve stejném okamžiku svého prezidentského působení Bill Clinton. Rozdíl vůči Ronaldu Reaganovi je dokonce 16 procentních bodů. Obama, stejně jako oba tito prezidenti, utrpěl po dvou letech působení v úřadě velkou porážku ve volbách do Kongresu. Nyní doufá, že se mu podaří stejně jako Reaganovi a Clintonovi obhájit mandát.
Blýskání na lepší časy?
Podle průzkumu televizní stanice CNN se Obamova popularita po několikaměsíčním klesání začíná znovu zvedat. Pozitivně ho nyní hodnotí 53 procent Američanů, o pět procentních bodů více než v prosinci. Zvýšil se také podíl lidí, kteří Obamu považují za silného vůdce schopného vypořádat se s krizovými situacemi.
Na zvýšení Obamovy popularity se podepsaly zejména úspěchy prezidentových demokratů na loňské závěrečné schůzi Kongresu. Americký Senát v prosinci ratifikoval smlouvu START o omezení jaderných arzenálů USA a Ruska, demokratům se také podařilo zrušit armádní pravidlo, které omezovalo otevřenou službu homosexuálů v armádě. Obama se rovněž dohodl s republikány na kompromisu ohledně daňových úlev.
Sympatie Američanů si prezident získal svým projevem po tragické střelbě na mítinku kongresmanky Gabrielle Giffordsové v Tucsonu. „Může to naznačovat, že veřejnost vnímá Obamu jako víc prezidentského,“ řekl analytik CNN Keating Holland. Obamův smuteční projev vyvolal kladné reakce i u republikánských komentátorů.
Tři osobnosti o Obamovi:
Alison Smaleová, šéfeditorka listu International Herald Tribune, globální edice New York Times:
„Podle mě je podstatné, že přijel do Prahy pronést jeden ze svých nejdůležitějších prezidentských projevů. Poprvé tu máte amerického prezidenta, který je advokátem zrušení jaderných zbraní. Mí cyničtí přátelé říkají, že šlo jen o divadelní kulisy Prahy, aby dobře vypadaly na CNN, ale nejsem si tím tak jistá. Pak se sem vrátil s ruským prezidentem Medvěděvem, aby podepsali odzbrojovací smlouvu, která má resetovat americko-ruské vztahy. Podle mě Evropě věnoval hodně pozornosti. Je ale přirozené, že Evropané nebudou nikdy cítit dost pozornosti od Američanů, protože Evropané se dívají odsud a říkají: My jsme tady v Evropě, zatímco Amerika jako světová mocnost se dívá na celý svět.“
Cristina Sampaiová, portugalská karikaturistka:
„Obama, to bylo velké hnutí, kdy lidé věřili, že přijde změna. Realita byla ale trochu jiná. Dostal přitom nezáviděníhodné dědictví, hospodářskou krizi a válku. Já z něho osobně nejsem zklamaná. Lidé ale říkají, že je jiný. Já si to nemyslím. Jen prošel tím šokem, kterým prochází každý politik. Všechen ten tlak, který se na něj vyvíjí. Je pod tlakem opravdových problémů, ne snů. Protože jeho nástup – to byl jen sen.“
Robert Badila, šéf belgické konzultační firmy pro IT a byznys Cornerstone:
„Myslím, že prezident Obama nastoupil do velmi složité situace a přinesl rychlá řešení. Evropské vlády, Amerika i Kanada udělaly nějaké dobré kroky. Nemyslím si ale, že jsme udělali dost, abychom se vypořádali s bankovním sektorem.“