Praha/Vídeň – Několikaměsíční protesty a vyjednávání českých lékařů vrcholí. Mnozí zdravotníci pod zdvořilým vzkazem protestu oznamovali, že se hodlají ucházet o místo v zahraničních nemocnicích. Z analýz však vyplývá, že v nejčastěji zmiňovaných zemích – Německu, Rakousku či Velké Británii – tamní úřady či ředitelé nemocnic nezaznamenali výraznější nárůst českých žadatelů o práci. Lékaři se nakonec netají tím, že odchod za hranice není jejich hlavním cílem. Pokud zájemců někde přece jen přibývá, jde o mírný nárůst v řádech jednotlivců.
Příliv českých lékařů okolní země zatím necítí
Situaci v Rakousku může přiblížit postoj anesteziologa Jiřího Macha. Jeho osud chtěli podle prvních protestů následovat stovky českých kolegů a zamířit za prací právě k jižním sousedům. Mach odešel v roce 2004 z brněnské nemocnice do dolnorakouského Mistelbachu. Podle svých slov svého rozhodnutí nelituje. „Člověk má pocit, že je slušně odměňován za práci, která je po něm žádána,“ říká.
V tamní nemocnici asi 30 kilometrů za rakousko-českou hranicí pracuje mezi zhruba 250 lékaři 6 Čechů. Nepočetnou enklávu si však vedení nemocnice pochvaluje. „Odbornost a znalosti českých lékařů dobře znám a hodnotím je v naprosté většině jako velmi dobré. V rakouských nemocnicích jsou velmi vítaní,“ říká ředitel Otto Traindl. Fronty českých žadatelů však prý pod okny své kanceláře zatím nevidí.
Rakousko: asi 10 lékařů z ČR ročně (zdroj: ČT24)
Podobná situace panuje také v ostatních dolnorakouských nemocnicích. K protestní akci „Děkujeme, odcházíme“ se v ČR přihlásilo přes 3 800 českých lékařů. Podle lékařské komory nejbližší spolkové země však do dolnorakouských nemocnic zatím cestu nenašli. „Nepozorujeme žádný boom, že by ta čísla šla najednou nějak nahoru. Nic podobného nemohu potvrdit,“ poznamenal předseda Christoph Reisner.
Řadu lékařů může zajímat práce v rakouské metropoli či některé z atraktivních lyžařských oblastí. Ani tam však o přílivu lékařů z Čech nic nevědí. Z přehledu Rakouské lékařské komory vyplývá, že o práci v nemocnicích projevuje každoročně zájem zhruba 10 lékařů - současný stav prý není výjimkou.
Německo ani Velká Británie zatím fronty českých lékařů nezaznamenávají
Německé celostátní údaje o počtu českých lékařů sice nejsou k dispozici, vzhledem k poloze i nedostatku lékařů nejpříhodnější spolková země Sasko však za celý loňský rok přivítala 30 lékařů. Srovnání počtu žadatelů ve vzdálenější zemi, například ve Velké Británii, se v jednotlivých měsících let 2009 a 2010 liší pouze o jednotlivce. „Neexistuje žádná země, která by měla absorbovat většinu z těch 4 000 lékařů, část z nich se může zajímat například o některé země rozvojového světa, kde je nedostatek lékařů - Singapur či země v golfském zálivu,“ komentoval docent Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně Ivan Malý.
Další cílovou stanicí nespokojených lékařů může být Polsko, které však bojuje s vlastní dlouhodobou krizí ve zdravotnictví. Zadlužení polských nemocnic dosáhlo v přepočtu 60 miliard korun a od vstupu do Evropské unie odjelo z Polska přes 5 000 lékařů a dvakrát více zdravotních sester. Poslední velké vzbouření lékařů proběhlo na jaře roku 2006. Hromadná stávka před pěti lety sice znamenala navýšení platů, protesty kvůli platům však v Polsku čas od času pokračují. „Hromadné výpovědi, hladovky, demonstrace. Při některých stávkách lékaři zasahují jen při ohrožení života, plánované operace bývají odloženy. Lékaři například nevydávají neschopenky – forem protestů bývá hodně,“ dodal zpravodaj v Polsku Miroslav Karas.
GALERIE
Jiří Mach