Raketoplán Endeavour se dotkl Země a už nevzlétne

Houston - Americký raketoplán Endeavour se dnes vrátil ze své poslední mise. V 8:35 SELČ přistál na dráze v Kennedyho vesmírném centru na Floridě. Poslední mise Endeavouru byla jedna z vůbec nejdelších v dějinách raketoplánů a i ty se chýlí ke konci. Endeavour už do vesmíru nikdy nepoletí, skončí v muzeu. Do kosmu pak jako poslední americký raketoplán v historii poletí v červnu Atlantis.

Poslední přistání raketoplánu Endeavour bylo naplánované na ráno 8:35 SELČ. Osmdesátitunový kolos doplachtil na přistávací dráhu v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě v noci a v silném bočním větru. Šlo o náročný manévr. Kosmonauti ale na noční přistání cvičí, a tak vše proběhlo bez komplikací. Museli se nicméně při přistání vypořádat s náhlým šokem z gravitace, neboť za 16 dní, které strávili ve stavu beztíže, jim mohly ochabnout svaly. 

Když raketoplán dosedl, zdálo se, jako by z něj šlehaly plameny. NASA ale uklidnila, že v žádném případě nešlo o nic neobvyklého a že to nebyl požár.

Video Přistání raketoplánu Endeavour
video

Přistání raketoplánu Endeavour

Endeavour

…byl jako nejmladší z raketoplánů sestrojen v roce 1992. Byl náhradou za Challenger zničený při katastrofě v roce 1986. Endeavour letěl do vesmíru 25krát, v kosmu strávil 299 dní, na jeho palubě sedělo 170 kosmonautů, Zemi obletěl 4672krát.

Plameny prý vznikají při každém přistání, když se odvzdušňuje ventilační systém. Ale protože se tentokrát přistávalo v noci, byl oheň víc vidět.  

Se šestičlennou posádkou se v raketoplánu na Zem vrátil i sedmý nejmenší člen - plyšový Krtek. Astronaut Andrew Feustel ho na palubu vzal na počest českých kořenů své ženy. „Drew netuší, jakou pozornost tenhle Krtkův let vyvolal. Určitě bude hodně překvapený. A taky potěšený. Pomůže to původnímu záměru, šířit popularitu vědy mezi dětmi,“ říká Feustelova manželka Indira. 

Přistání Endeavouru na Floridě ale znamená další krok ke konci jedné éry. NASA plánuje už jenom jediný let raketoplánu, v červenci má odstartovat Atlantis. A ve vesmírném středisku v Houstonu je znát smutek. Ředitel Johnsonova vesmírného centra a bývalý astronaut Michael Coats říká: „Bude to smutný okamžik. Raketoplánům jsme tu věnovali celé kariéry.“ 

NASA hledá další směřování, své cíle i prostředky, jak jich dosáhnout. Pro zaměstnance NASA mají ale debaty o daleké budoucnosti bolestivé dopady už dneska. Jenom v Houstonu přijde o práci polovina z třinácti tisíc lidí se zkušenostmi, které nemá nikdo jiný na světě. 

Podle Coatse v Houstonu pracují jedni z nejlepších inženýrů na světě, kteří mají znalosti nasbírané během zhruba 50 let, co lidé létají do vesmíru. „Naučili jsme se, jak žít a pracovat ve vesmíru. Obávám se, že část těchto odborných znalostí ztratíme,“ uvedl.