Berlínská zeď stála 11 dní a už se u ní střílelo

Berlín - Berlínská zeď oddělující Západní Berlín od východního Berlína patřila k nejpřísněji střeženým liniím studené války. Přesto se o její překonání na cestě za svobodou pokoušela řada lidí, nicméně mnohé pokusy však skončily smrtí. Takřka záhy poté, co zeď spatřila světlo světa, si vyžádala i svoji první oběti. Pouhých devět dnů po rozdělení Berlína se Ida Siekmannová pokusila překonat hraniční překážky skokem z okna domu. Pád ze třetího patra však skončil těžkým zraněním, jemuž devětapadesátiletá žena podlehla. O dva dny později, 24. srpna 1961, byl při pokusu o útěk zastřelen mladý krejčí Günter Litfin. Jeho život ukončila kulka vypálená z policejní pistole, když se pokoušel přeplavat kanál spojující řeky Sprévu a Havelu. Mladíka s prostřelenou hlavou vytáhli na břeh východoněmečtí hasiči, ale incident měl řadu svědků na druhé straně řeky.

Nejvíce lidí zemřelo při pokusu překonat Berlínskou zeď během prvních pěti let její existence. Údaje o mrtvých na Berlínské zdi se liší, každopádně jich bylo více než 130. Úplně poslední obětí byl v březnu 1989 Winfried Freudenberg. Zahynul při nehodě během pokusu přeletět hranici v balonu. Sedm měsíců poté Berlínská zeď padla.

Už od vzniku dvou německých států v roce 1949 se komunistická vláda Německé demokratické republiky (NDR) potýkala s odlivem převážně mladých obyvatel na Západ. Počátkem 50. let proto nechala hranici se západním Německem obehnat plotem. Železná opona však měla trhlinu, kterou byl Západní Berlín. Ten vznikl spojením okupačních sektorů západních mocností a byl ze všech stran obklopen územím NDR.

V noci na 13. srpna 1961 proto armáda zablokovala překážkami z ostnatého drátu a kamennými náspy přístup do západní části Berlína. Postupně bylo zabezpečení hranice vylepšeno a v 80. letech jej tvořila čtyřmetrová betonová zeď. 

Břeh Sprévy za Berlínskou zdí
Zdroj: ČT24
Autor: Vratislav Maňák

Jednou z nejznámějších obětí střelby se už v srpnu 1962 stal Peter Fechter. Při pokusu o útěk byl zraněn a krvácející zůstal ležet v „zemi nikoho“ mezi zdí a skutečnou geografickou hranicí. Západoněmečtí pohraničníci sice raněnému hodili obvaz, ale jít k němu a odnést ho se neodvážili. Uplynulo několik desítek minut, než východoněmečtí policisté Fechtera odtáhli. Tomu už ale v té době nebylo pomoci. Záběry mladíka, jehož život vyprchal v agonii pod stěnou z ostnatého drátu, se staly symbolem nelidské podstaty Berlínské zdi. 

Poslední obětí střelby u Berlínské zdi se v noci na 6. února 1989 stal Chris Gueffroy. Jednatřicetiletý číšník vsadil spolu se svým kamarádem na to, že během státní návštěvy švédského premiéra v NDR nebudou pohraničníci chtít riskovat žádný incident. Předpoklad nevyšel a Gueffroy po zásahu do srdce zemřel. 

Úplně posledním člověkem, který při pokusu o překonání zdi přišel o život, byl v březnu 1989 Winfried Freudenberg. Zahynul při nehodě během pokusu přeletět hranici v balonu. Sedm měsíců poté Berlínská zeď padla.