Čína vypustila raketu s modulem pro vesmírnou stanici

Peking – Čína vypustila raketu, která nese na oběžnou dráhu první modul budoucí čínské vesmírné stanice Nebeský palác (Tchien-kung). Stanice by měla být dokončena pro trvalý provoz do roku 2020. Nosná raketa Dlouhý pochod byla vypuštěna ze základny v Ťiou-čchüanu v poušti Gobi na severozápadě Číny v 15:16 SELČ.

Modul vážící osm tun s délkou 10,4 metru a šířkou 3,35 metru by měl na oběžné dráze Země setrvat dva roky a měl by se tam spojit s vesmírnou lodí Šen-čou 8, která odstartuje v listopadu a bude rovněž bez posádky. Modul bude obíhat ve výšce 350 kilometrů nad Zemí, zatímco budou testovány jeho systémy. Lety s lidskou posádkou k němu chce Čína vyslat v roce 2012. Pro případ, že by se dnešní vypuštění modulu nezdařilo, už Čína vyrobila záložní modul Tchien-kung 2.

„Tchien-kung 1 má především poskytnout cílové plavidlo pro vesmírná setkání a experimenty s připojováním, primárně vytvořit testovací platformu letů s lidskou posádkou schopnou dlouhodobého fungování ve vesmíru s přechodnou lidskou přítomností, shromáždit zkušenosti pro vývoj kosmické stanice, provádět vesmírné vědecké experimenty, lékařské pokusy a experimenty s vesmírnými technologiemi,“ uvedla mluvčí kosmického programu Wu Pching.

Čína plánuje na oběžné dráze kolem Země vybudovat během deseti let vesmírnou stanici vážící 60 tun.

Spojené státy, Rusko a další země společně provozují na orbitě Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Washington ale již sdělil, že do roku 2017 nebude testovat žádnou novou vesmírnou loď, která by dopravovala lidi do kosmu, a také Rusko uvedlo, že pilotované mise nyní nejsou pro jeho kosmický program prvořadé.

V roce 2003, tedy zhruba 40 let po Rusech a Američanech, se Čína stala třetí zemí světa, která do vesmíru vlastními silami vyslala svého kosmonauta. V roce 2008 pak její „tchajkonaut“ uskutečnil výstup do volného kosmu. Do roku 2013 chce Peking vyslat sondu na Měsíc a vysadit tam robotické vozítko a někdy po roce 2020 i člověka.

Video Reportáž Tomáše Etzlera
video

Reportáž Tomáše Etzlera

Osmitunový modul, jehož životnost je dva roky, bude sloužit k nácviku spojování s kosmickou lodí. Koncem letošního roku se spojí automaticky a v příštím roce dvakrát pilotovaně. Budoucí stanice bude mít velikost sovětské laboratoře Mir a má být dokončena v roce 2020, tedy v době, kdy má být mezinárodní vesmírná stanice vyřazena z provozu. „To znamená, že čínská laboratoř bude jedinou stanicí ve vesmíru. Takže budou-li vědci jiných zemí provádět vesmírný výzkum nebo experimenty, budou muset spolupracovat s Čínou. Samozřejmě že budeme štědří,“ prohlásil odborník na kosmický výzkum Ťiao Wej-sin.

První Číňan na Měsíci za 14 let?

Čínský vesmírný program vznikl v padesátých letech minulého století, ale jeho realizace začala teprve před dvaceti lety. První raketu odpálili Číňané do vesmíru v listopadu 1999. O čtyři roky později se Jang Li-wej stal prvním čínským kosmonautem. Druhá pilotovaná mise proběhla v roce 2008. Říše středu navíc vyslala dvě průzkumné sondy k Měsíci.

Přes roušku tajemství, kterou je čínský vesmírný program zahalen, se státní vesmírný úřad netají ambicemi pro budoucnost. Tvrdí, že první Číňan přistane na Měsíci do roku 2025 a na Marsu pak mezi roky 2040 a 2060.