Tripolis – Libyjský režim a Kaddáfí padli. Předcházely tomu ale měsíce bojů. Povstalci jako partyzáni organizovali ve městech po celé Libyi akce proti Kaddáfího přívržencům. Zvláštní zpravodaj ČT Petr Zavadil zachytil jejich příběhy. Zbraně rebelové schovávali ve studnách a holubích klecích. Tajné schůzky, kde plánovaly Kaddáfího konec, probíhaly na jatkách. Aby měli peníze na boj, pašovali zlato.
Libye - Příběhy vítězů
Už před formálním začátkem revoluce v půlce února Džamal Dervíš s přáteli organizoval hnutí odporu. Jejich akce se podobaly misím agentů z filmu. Bryskně se například vyhýbali dokonalému systému Kaddáfího odposlechů. „Od začátku jsme vykupovali karty do mobilních telefonů od zahraničních dělníků, kteří kvůli válce utekli ze země. Já sám jich měl několik. Baterie z telefonů jsme vytahovali už stovky metrů před místem, kde jsme se scházeli,“ popisuje.
Scházeli se buď v jakési velitelské místnosti u Džamala doma, kde měl nezbytnou kopírku, v nedaleké mešitě nebo v zadním traktu ulice, kde stojí místní jatka. Řezník Bašír byl spolu s bratrem také členem skupiny.
Džamal Dervíš organizoval odboj na jatkách
Zbraně schovávali i přímo na jatkách. Na zadním dvorku v hluboké studni je ve stěně těsně nad hladinou díra, kam strkali samopaly. Zbraně ukrývali také mezi klece s holuby a dřevěnou zeď holubníku. Až sem se Kaddáfího vojáci nikdy nedostali. Ve čtvrti Súk al-Džuma v Tripolisu se odvažovali jen na hlavní ulice, odkud naslepo stříleli do spleti bočních uliček.
„Největší úder přišel měsíc před pádem Tripolisu, když dopadli velitele našeho vojenského útvaru. Sice nic neřekl ani na mučidlech, ale na základě výpisů z jeho telefonu pochytali další a další. Ztratili jsme s nimi kontakt, přitom to byli důležití lidé, kteří třeba věděli, kde jsou ukryté zbraně,“ vzpomíná Džamal.
Do studny schovávali povstalci zbraně
Nákup zbraní, zásob potravin a lékařských potřeb pro případnou válku stál peníze, které nemohli dát sami dohromady. Podporovali je štědří mecenáši, mezi které patří třeba i zlatník Abdurrahmán Gadžeh. „Revoluce pro mě začala, když Kaddáfí prolil krev bezbranných lidí, kteří v Benghází vyšli do ulic. Každý pátek umíralo 20 až 60 lidí. Vojáci na ně čekali před mešitami. Rozhodl jsem se sbírat peníze. První várka od čtyř známých dala dohromady 100 tisíc dolarů. Začali jsme se připravovat na dlouhou válku. Rozdělili jsme město na několik částí. Každá musela mít zajištěnou vodu, jídlo, léky, potraviny i zbraně,“ popisuje Gadžeh.
Peníze se nesbíraly za třpytivými výklady krámků. V postranní uličce, kam se stěží vejdou dva lidé vedle sebe, má Abdurrahmán za špinavými dveřmi pár kanceláří u zaprášeného dvorku. Tady jeho přátelé shromažďovali zlato, které potom pašovali na prodej do Tuniska nebo do Kataru. Z každého kila zlata dostal pašerák 10 tisíc dolarů. I tak se to vyplatilo. Abdurrahmán nakupoval tuny konzerv, dětského mléka, ale i zbraní.
Pečlivé přípravy v hlubokém utajení nakonec přinesly své ovoce. Většina Tripolisu padla za jediný den. K povstání by ale vůbec nemohlo dojít, kdyby přeci jenom nepřišla pomoc zvenčí.
„Taky jsem si na začátku myslel, že to zvládneme sami, a za žádnou cenu jsem si nepřál zahraniční intervenci. Nakonec se ale ukázalo, že jsme byli naivní a rozhodl jsem se s NATO spolupracovat,“ říká Ibrahím, který pomáhal označovat cíle pro NATO.
Díky takovým lidem jako Ibrahím věděla aliance, kam má mířit, aby nezasáhla civilisty. Povstalci lidem dopředu oznamovali, kam se v jakou dobu nemá chodit. „V praxi to probíhalo tak, že jsem byl neustále na telefonu, kam mi lidé volali tipy. Ať už to byly domy, kde se dělo něco podezřelého nebo třeba podivné konvoje. Jakmile jsem dostal tip, zavolal jsem si člověka, který v tom místě někdy žil, vlezli jsme na satelitní mapu Google Earth a hledali jsme přesné souřadnice. Ty jsme pak posílali do NATO. Pokud je mi známo, letouny útočily až poté, co byla informace potvrzená ze tří zdrojů,“ popisuje Ibrahím.
Ibrahím je dnes členem národní bezpečnostní rady. Na starosti má mimo jiné ochranu hranic. Jeho počítač, kam postupně zakresloval strategické mapy, patří k ostře střeženým tajemstvím prozatímní rady. Zlatník Abdurrahmán ještě den po dobytí Tripolisu přišel o mladšího bratra. Zabil ho Kaddáfího snajpr. Teď šéfuje bezpečnosti v hlavním městě. Džamal s přáteli na jatkách oslavuje. Zároveň ale dobře ví, že novou Libyi čeká ještě dlouhá cesta.
Lybie: odbojáři z Tripolisu (zdroj: ČT24)