Kábul – Zatímco část nynějšího vedení Talibanu je ochotna za určitých – byť pro USA prakticky nepřijatelných – podmínek zahájit mírová jednání s afghánskou vládou, radikální křídlo to vidí jinak a zbraně složit nehodlá. Zjistila to reportérka americké stanice CBS News Clarissa Wardová, které se podařilo hovořit se dvěma představiteli tohoto radikálního islámského hnutí. Přimět Taliban k mírovým rozhovorům s afghánskou vládou je jednou ze součástí americké strategie v této zemi.
Taliban zbraně nesloží - rozhodně ne v dohledné době
Samímu al-Hakovi říkají „otec Talibanu“. Patří k nejznámějším pákistánským zastáncům tvrdé islámské linie. Wardová jej navštívila v jeho náboženské škole nedaleko afghánských hranic, kde studovala řada afghánských vůdců a bojovníků Taliabnu. Škola si díky tomu vysloužila přezdívku „univerzita džihádu“.
Podle al-Haka se Taliban mírovým rozhovorům v zásadě nebrání, nicméně trvá na třech podmínkách: odchodu Američanů z Afghánistánu, propuštění vůdců Talibanu z Guantánama a nevměšování třetích stran. Je nepravděpodobné, že by Spojené státy na tyto podmínky přistoupily, nicméně o propuštění části vězňů z Guantánama lze diskutovat.
Problém je ale v tom, že zatímco část vedení Talibanu je mírovým rozhovorům nakloněna, existují jasné známky toho, že spousta mladších a militantních členů není ochotna ukončit boje. „Zbraně nesložíme,“ řekl Wardové jeden z nich. „A ti, kdo jednají s politickým křídlem Talibanu, by si měli uvědomit, že skutečného míru lze dosáhnout pouze prostřednictvím rozhovorů přímo s bojovníky.“ Mír je podle něj možný jen v případě, že afghánská vláda oznámí striktní zavedení islámského práva šaría. „Ti, kdo jsou u moci, na to ale nikdy nepřistoupí,“ zdůraznil.
Plán předávání moci Afgháncům podle NATO platí
Americký ministr obrany Leon Panetta ve středu uvedl, že mezinárodní koalice by měla ukončit bojovou misi v Afghánistánu už v roce 2013 namísto původně plánovaného roku 2014. Podobně se vyjádřil i francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který navíc v reakci na nedávnou smrt několika francouzských vojáků po útoku jednoho z příslušníků afghánských sil oznámil stažení francouzských bojových jednotek z Afghánistánu na konci příštího roku.
Rozhovor s Martinem Povejšilem (zdroj: ČT24)
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen nicméně zdůraznil, že plán postupného předávání moci Afgháncům nadále platí a jeho cílem je, aby afghánské bezpečností síly převzaly plně odpovědnost za bezpečnost v zemi do konce roku 2014. Rasmussen také řekl, že afghánská operace je pro NATO nadále prioritou. „Naše mise míří správným směrem,“ podotkl s tím, že nadále platí plán postupného předávání moci Afgháncům, jak se dohodlo na lisabonském summitu aliance v roce 2010. Už brzy by tak Afghánci měli mít velení nad operacemi na takřka polovině afghánského území. Podle Rasmussena plán počítá s tím, že poslední provincii by měli Afghánci převzít v půlce příštího roku. Tím se role koaličních sil bude postupně měnit z bojové na podpůrnou. Afghánistán by měl napřesrok převzít jakousi hlavní odpovědnost a koncem roku 2014 pak plnou odpovědnost.