Putin se podle prvních odhadů vrací do Kremlu

Moskva - Úderem 18:00 SEČ se v Rusku zavřely volební místnosti a ihned po jejich zavření byl zveřejněn první povolební odhad, který přinesl očekávanou zprávu – ruské prezidentské volby vyhrál Vladimir Putin. Po sečtení hlasů z téměř 54 procent volebních komisí se odhad potvrzuje, neboť Putin vede s podporou asi 64,6 procenta voličů, a má tak velký náskok před čtveřicí ostatních uchazečů. Podle opozice byly volby nepoctivé, jak svědčí kromě podezření z falšování i skutečnost, že kritici Kremlu nebyli k volbám vůbec připuštěni a státní televize na obrazovce ukazovaly hlavně Putina.

Ruský premiér Vladimir Putin už ohlásil své vítězství v dnešních prezidentských volbách. „Vyhráli jsme v čestném a otevřeném boji… Díky podpoře drtivé většiny voličů jsme dosáhli čistého vítězství,“ zdůraznil Putin před davy svých přívrženců před moskevským Kremlem. „Vítězství v prvém kole bylo jasné už před dvěma, třemi měsíci. Druhé kolo nebude,“ zdůraznil šéf Putinova volebního štábu Stanislav Govoruchin, podle kterého je 61 procent příjemným překvapením, počítal s 58 procenty. Zopakování „arabského jara“ s pády autoritářských režimů považuje v ruských podmínkách za nereálné.

Podle Putina nešlo jen o volby, ale i o důležitou zkoušku celého národa z politické zralosti, samostatnosti a nezávislosti. „Dokázali jsme, že skutečně nám nikdo nemůže nic vnutit!“ zdůraznil. Rusové podle něj odmítli všechny provokace a pokusy „zničit ruskou státnost a uzurpovat moc“. Takové scénáře nemají šanci uspět, dodal v narážce na vlnu protestů, která se zdvihla po prosincových parlamentních volbách.

Video Vladimir Putin se vrací do prezidentského křesla
video

Vladimir Putin se vrací do prezidentského křesla

Již tradičně na druhé příčce podle odhadů výsledků, jež dnes shromáždily agentury pro průzkum mínění před volebními místnostmi, i dílčích výsledků skončil vůdce ruských komunistů Gennadij Zjuganov. O třetí příčku se podle různících se údajů přetahuje miliardář Michail Prochorov s předákem nacionalistů Vladimirem Žirinovským a jako poslední skončil levicový politik Sergej Mironov.

Součty hlasů postupují od řídce osídleného východu k západu země. Analytici předpokládají, že Putinova podpora ve volebních výsledcích může mírně poklesnout, až se do součtů promítnou data z centrálního Ruska s velkými městy, kde se proti režimu v uplynulých měsících nejvíce demonstrovalo. Občanské sdružení Golos odhadlo Putinovu podporu na 55 procent.

Na ruské prezidentské volby obrazem se podívejte zde.


Opozice: O legitimitě nového prezidenta nemůže být řeči

Podle opozice byly volby nepoctivé, jak svědčí tisíce zpráv o údajných přehmatech u uren, tak i skutečnost, že kritici Kremlu nebyli k volbám vůbec připuštěni a státní televize na obrazovce ukazovaly hlavně Putina. O legitimitě nového prezidenta prý nemůže být řeči. „Neměli jsme iluze, že volby budou čestné,“ postěžoval si v televizním studiu miliardář Prochorov. Podle něj dva jeho pozorovatelé byli zmláceni u Moskvy za přihlížení policistů a v Petrohradu se prý na padesátce volebních obvodů objevili falešní pozorovatelé, kteří zaujali místa jeho důvěrníků.

Centrum metropole už v předstihu ovládly mohutné policejní síly, odhodlané zabránit protestům. Nevylučuje se, že Putin vystoupí před svými přívrženci na Manéžním náměstí před Kremlem. 

Za Putinovy vlády se mnohé změnilo

Putin už Rusku vládl jako prezident v letech 2000 až 2008, než se z ústavních důvodů musel přesunout „jen“ do čela vlády. Za osm let prezidentské a čtyři roky premiérské vlády se v Rusku mnohé změnilo. Po chaosu Jelcinovy éry přinesl Rusům stabilitu a vyšší životní úroveň, na druhé straně podle svých kritiků sevřel pěst kolem médií a strategického průmyslu ropy a plynu. Potlačil separatisty v Čečensku, byť se násilí na Kavkaz znovu vrací. Většina Ruska ale pořád upřednostňuje pevnou ruku před demokracií a Vladimir Putin o stoupence nemá nouzi.

O jeho návratu do Kremlu se sice nepochybovalo, ale vzhledem k bezpříkladné vlně protestů je podle analytiků možná otázkou, zda se udrží v křesle celých šest let. Před volbami favorit burcoval své voliče z řad žen, penzistů a státních zaměstnanců strašením před návratem do chaosu 90. let a sliboval reformy systému, který po 12 let tvořil. V závěru kampaně mu průzkumy slibovaly okolo 60 procent hlasů.

Video Reportáž Hany Scharffové
video

Reportáž Hany Scharffové