Ortodoxní židé už se vojně nevyhnou

Jeruzalém - Izrael a vládu premiéra Netanjahua rozděluje spor o brannou povinnost pro ultraortodoxní židy. Doteď muži z téhle komunity na vojnu nemuseli, prvním srpnem ale výsadu ztratí. Kabinet ji na pokyn nejvyššího soudu musí zrušit. Izraelská centristická strana Vpřed kvůli sporu vystoupila z koalice. Vládě nicméně zůstala parlamentní většina. Komentátoři tvrdí, že nebude-li zákon přijat, budou se začátkem příštího roku konat předčasné volby.

Centristická Kadima do vlády vstoupila teprve v květnu. I po jejím odchodu bude mít vláda k dispozici parlamentní většinu, protože bude mít stále 66 ze 120 parlamentních mandátů. 
Pro vystoupení zvedlo ruku 24 poslanců Kadimy, tři byli proti. Krátce na to předal její vůdce Šaul Mofaz Netanjahuovi demisi. Ve vládě zastával funkci premiérova náměstka.

Spor rozdělil Izrael, země zažívá mnohatisícové demonstrace odpůrců i příznivců změny zákona. Až dosud platilo, že studenti tóry svým studiem posilují Izrael a jeho židovskou identitu. Nemuseli díky tomu rukovat ani platit daně. Mívají ale početné rodiny a jejich podíl na obyvatelstvu se zvyšuje, teď jich je asi 13 procent. Jejich výsady ostatní dráždí. 

Izraelská vláda
Zdroj: ČTK/AP/Bernat Armangue

Vojenskou službou musí v Izraeli projít téměř všichni muži i ženy s výjimkou těch ultraortodoxních. V únoru však izraelský nejvyšší soud rozhodl o neústavnosti zákona, který výjimky povoloval, a dal politikům čas do 1. srpna, aby schválili zákon nový. 

Výjimka byla zavedena při vzniku Izraele a tehdy se jednalo o asi 400 studentů náboženského semináře. Dnes se výjimka týká 60 tisíc ortodoxních mužů. Izraelci slouží v armádě povinně tři, ženy dva roky. Mnoho z nich rukuje už v 18 letech a pak mohou být povoláni ještě jako zálohy.

Reportáž Jana Moláčka (zdroj: ČT24)

Netanjahu v kompromisní dohodě navrhl, aby polovina mužů z ultraortodoxní komunity měla možnost narukovat k armádě od 18 do 23 let a zbylá polovina pak byla přijímána do civilní služby ve věkovém rozpětí 23 až 26 let. Mofaz to považuje za další nespravedlnost a také za odporování soudu, který žádal zrušení výjimky.
   
V Izraeli se proto začalo znovu mluvit o předčasných volbách, ale Nentanjahu tyto zprávy na pondělní schůzi své strany Likud popřel.