Berlín - Stovky lidí v Berlíně protestovaly proti rozhodnutí soudu v Kolíně nad Rýnem, který zakázal rituální obřízky malých chlapců. Společná demonstrace židů a muslimů byla první v německé historii. Požadovala urychlené vydání zákona, jenž by obřízky z náboženských důvodů opět umožnil.
Němečtí muslimové a židé společně demonstrovali, spojila je obřízka
Bývalá předsedkyně berlínské židovské společnosti Lala Süsskindová na protestním shromáždění prohlásila, že debatu o obřízce vedou nekompetentní lidé. Zároveň varovala berlínskou radnici, aby ustoupila od svého záměru omezit možnosti obřízky. „Máme už dost všech těch vášní a nekompetentních blábolů kolem obřízky,“ konstatovala.
Nikdo obřezávání nezastaví, znělo na demonstraci
Také předseda společnosti zastupující německé Turky Kenan Kolat prohlásil, že tradice obřezávání malých chlapců v Německu zůstane i do budoucna. „Nikdo obřezávání nemůže zastavit,“ řekl. „Německá vláda musí zavést zákon, který povede k tomu, aby vykonání obřízky nepodléhalo trestu,“ dodal
Obřízka
Spor o obřízky vypukl v červnu. Soud v Kolíně nad Rýnem rozhodl, že tento zákrok nesmějí podstupovat malí chlapci, ale až případně dospělí muži, kteří se pro to sami rozhodnou. Soud se věcí zabýval kvůli případu čtyřletého chlapce, u kterého se po zákroku objevily zdravotní komplikace.
Verdikt, který se vztahuje jen na oblast Kolína nad Rýnem, pobouřil židy a muslimy. Mnozí se báli o osud náboženské svobody a tolerance v Německu. To je v zemi, kde se zrodil nacismus, velmi citlivé téma. „Pokud se jedná o náboženskou svobodu nebo o právo na neporušitelnost lidského těla, je to vždy kontroverzní a může to být nahlíženo různě,“ řekl Dirk Esser, mluvčí soudu.
Reportáž Tomáše Eyema (zdroj: ČT24)
Podle židovských náboženských pravidel bývají chlapci obřezáni osmý den po narození. V islámu se to různí podle zvyklostí jednotlivých rodin, zemí a větví tohoto náboženství.