Moskva - Ve svých čtyřiašedesáti letech zemřel ruský exministr obrany Pavel Gračev. Do dějin se zapsal jako rozporuplná postava. Během první války v Čečensku, v 90. letech, velel ruské armádě. Konflikt nepřežily desetitisíce lidí. Připisují se mu ale i zásluhy na tom, že jaderný arzenál bývalého sovětského svazu zůstal po rozpadu impéria pod kontrolou.
Zemřel exministr obrany Gračev, velitel ruské armády v Čečensku
Byl u sovětského vpádu do Afghánistánu i na vysokých armádních postech. V roce 1991 vystupoval proti pučistům, kteří se snažili zastavit nezadržitelný rozpad Sovětského svazu. Srpnový pokus o převrat ale zapůsobil přesně opačně - impérium nastoupilo cestu definitivního pádu. V čele Ruska se objevil prezident Boris Jelcin a Pavel Gračev jako ministr obrany po jeho boku.
Díky Gračevovi nepřišel jaderný arzenál bývalého SSSR do špatných rukou
První polovina 90. let pak znamenala pro Gračeva zásadní kapitolu. Byl to on, kdo velel ruským vojákům při vpádu do Čečenska usilujícího o nezávislost. Právě na jeho hlavu mířila kritika kvůli nepřipravenosti armády nebo fiasku, kterým byl pokus dobýt čečenskou metropoli. „Měl své chyby. Hlavně to, že dopustil vtažení armády do vnitropolitického konfliktu v roce 1993, i když sám do posledního momentu takové řešení odkládal. V jeho činnosti byly i pozitivní momenty, a bylo jich dokonce víc než těch negativních,“ podotkl předseda Společenské rady MO Ruska Igor Korotčenko.
Gračev se angažoval při stahování sovětských vojsk z východní Evropy. V roce 1993 z jeho rozkazu střílely tanky po budově parlamentu a rok poté armáda utrpěla fiasko při útoku na Groznyj. Vinili ho ze špatného stavu armády během první čečenské války, která byla na hranici rozpadu.
Dvakrát byl v 80. letech v Afghánistánu, velel tam výsadkovému pluku. V srpnu 1991, během převratu, dostal od pučistů rozkaz obsadit Moskvu, vzepřel se a přešel na stranu Borise Jelcina. V roce 1992 byl jmenován ministrem obrany, vůbec prvním v postsovětské historii země. Na podzim 1994 slíbil dobýt Groznyj za dvě hodiny jedním výsadkovým plukem, čečenskou metropoli se však de facto ovládnout nikdy nepodařilo.
Když se rozpadl Sovětský svaz, zbyly po něm desetitisíce jaderných hlavic. A právě Gračev má podle ruských analytiků zásluhy na tom, že nepadly do nesprávných rukou. „Dalo mu velké úsilí přesvědčit Ukrajinu, Bělorusko a Kazachstán, aby se arzenálů vzdaly. Všechna výzbroj pak byla převezena do Ruska a nedostala se do rukou teroristů, nedošlo k žádným incidentům,“ řekl Korotčenko. Ministerské období Pavla Gračeva provází i korupční stín a s ním spojená smrt novináře, který na možnou aféru upozornil. Prokuratura Gračeva nikdy neobvinila a celý případ nebyl nikdy došetřen.
Gračev se do dějin zapsal jako rozporuplná postava (zdroj: ČT24)