Moskva si připomněla oběti z Dubrovky

Moskva - Pietní slavností, bohoslužbami, zapálením svíček, minutou ticha a vypuštěním 130 balonků symbolizujících počet obětí si Moskvané připomněli desáté výročí sporného zásahu protiteroristického komanda proti čečenským povstalcům v moskevském Divadle na Dubrovce. Památku obětí připomíná pomník před divadlem.

Na počest památky obětí se nedaleko od místa neštěstí sloužila bohoslužba v novém, ještě v nedostavěném kostele Cyrila a Metoděje. Jeho základní kámen loni posvětil patriarcha Kirill. Jde o první ze dvou stovek pravoslavných chrámů, které mají v metropoli vyrůst.

Komando teroristů vtrhlo 23. října 2002 do divadla uprostřed představení a zajalo přes devět set lidí včetně herců a dětí. Po vládě chtěli stažení vojsk z Čečenska. Mezi bombami ověšenými Čečenci byly i takzvané „černé vdovy“ - sebevražedné atentátnice rozhodnuté zemřít, manželky nebo příbuzné zabitých čečenských bojovníků. Rukojmí drželi teroristé tři dny, pak zasáhla policie, která dovnitř ventilací pustila toxický plyn. Ten sice zabil čtyřicítku teroristů, s nimi ale umírali i rukojmí - v hledišti, na schodech a cestou do nemocnice. Konečná bilance byla 130 mrtvých, včetně deseti dětí. Pět obětí zastřelili teroristé, zbývající zahynuli v důsledku použití plynu, který měl povstalce ochromit, a kvůli zmatkům při záchranné operaci. Přesné složení plynu úřady dodnes tají.

Policejní zásah je proto dodnes zpochybňován, ani ne třetina Rusů zůstává přesvědčena o správnosti operace. Rok po tragédii to bylo přitom 51 procent. Více než třetina Rusů se navíc domnívá, že od přepadení Dubrovky teroristy se nic pro zlepšení bezpečnosti neudělalo. Polovina dotázaných věří, že v obdobné situaci se úřady nyní snaží za jakoukoli cenu vyhnout se krveprolití, ačkoli dva roky po Dubrovce následovalo drama s rukojmími v Beslanu, které skončilo smrtí více než tří stovek lidí. Naopak necelá třetina Rusů je přesvědčena, že v každém případě se rozhodne o likvidaci teroristů, i za cenu obětí na životech. 

Video Reportáž Miroslava Karase
video

Reportáž Miroslava Karase

Koncem loňského roku Evropský soud pro lidská práva uložil Rusku, aby za porušení práva na život odškodnilo 64 stěžovatelů sumami sahajícími v přepočtu od 220 000 do 1,65 milionu korun.