Kolumbijští povstalci unesli dva Němce, podle Berlína turisty

Bogotá - Kolumbijští povstalci unesli dvojici německých seniorů. Podezřívají je ze špionáže. Německé ministerstvo zahraničí už takové označení odmítlo a zřídilo krizovou skupinu. Po propuštění dvojice volá také kolumbijský viceprezident Angelino Garzon.

Podle německých úřadů byli v Kolumbii za cestováním, tamní ultralevicová organizace Vojsko národního osvobození (ELN) ale tvrdí, že jde o špiony. Ve svém prohlášení povstalci řekli, že dvojici zadrželi před několika týdny, protože nebyla schopná vysvětlit, co přesně na jejich území hledala. To, že by šlo o tajné agenty, teď popírá i kolumbijský prezident. „Každý únos nebo teroristický čin ze strany ozbrojených skupin, jako je Vojsko národního osvobození, je útokem proti kolumbijskému lidu a snaze prezidenta o mír. Chceme tomuto vojsku říct, aby německé občany bezpodmínečně propustilo,“ sdělil Garzon.

Organizace je druhou nejvýznamnější vzbouřeneckou skupinou v zemi. Na rozdíl od Revolučních ozbrojených sil Kolumbie ale nevede s vedením země mírová jednání. Tvrdí, že by o ně stála, podle některých katolických představitelů ale jejich činy vypovídají o opaku. „Ten únos by měl skončit a Vojsku národního osvobození by se mělo vážně říct, aby tuhle válku skončili. Že když chtějí vstoupit do mírových jednání, tak nestačí jen chtít mluvit, tak se to neděje. Oni se sejdou, chvíli jednají, představí svoje teorie a pak bez jakékoliv omluvy řeknou 'teď už ne',“ řekl mluvčí katolické církve Monsignor Luis Augusto Castro.

Dvanáct tisíc ozbrojených mužů proti vládě

Kolumbijští povstalci unesli už v polovině ledna na severu Kolumbie pět civilistů včetně tří cizinců - Kanaďana a dvou Peruánců. ELN je druhou nejvýznamnější vzbouřeneckou ultralevicovou skupinou v zemi a zaměřuje se na sever Kolumbie. Skupina bojovala od roku 1964, kdy byla založená, s desítkou kolumbijských parlamentů. Inspirací jí byla kubánská revoluce. V sedmdesátých letech málem zanikla, teď ale její vliv sílí. V současné době má na tři tisíce členů.

Hlavní guerillovou organizací jsou Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), které mají asi 9 000 členů a ovládají rozsáhlá území na jihu země. Vláda od loňska vede s FARC mírové rozhovory. Bogotá loni nabídla mírová jednání také uskupení ELN. Jeho předáci uvedli, že jsou ochotni o míru jednat, ale až do dosažení konečné dohody se nehodlají vzdát boje.