Súdánci se dočkali. Hlasují o rozdělení země

Chartúm – V Súdánu začíná referendum, které rozhodne o tom, zda v Africe přibude další stát. Obyvatelé jižní části země rozhodnou o případném odtržení od severu a vzniku samostatného státu. Plebiscit je jednou z podmínek mírové smlouvy z roku 2005, která ukončila zdlouhavou občanskou válku. Zemřely při ní dva miliony lidí.

Súdán je rozlohou největší africkou zemí. I jeho jižní část je větší než Francie. Zdejší obyvatelé se od svých dosavadních spoluobčanů ze severu liší etnickým původem i vyznáním a chtějí se jejich vlivu zbavit. O výsledku nikdo z jižních Súdánců nepochybuje. „Jsme samostatný národ a od roku 2005 máme vlastní vládu. Proto dnes potvrdíme své právo na sebeurčení, aby se v červenci mohl zrodit nový stát,“ tvrdí ministr jihosúdánské autonomní vlády Gabriel Changson Chang.

„Už máme dost islamizace a arabizace. Jsme afričtí křesťani, a přesto nás za každou cenu nutí být muslimy,“ stěžuje si předák vesnice na jihu Súdánu Ramadan Wani. V zemi s asi 44 miliony obyvateli je na 590 etnických skupin hovořících více než 400 jazyky. Hlavní rozdíl je mezi arabskými a núbijskými skupinami (což jsou většinou muslimové) na severu a ve středu země a černošským nilotským a súdánským obyvatelstvem na jihu, což jsou především animisté a křesťané. Na jihu žije asi osm až deset milionů lidí, z nichž je přes 60 procent křesťanů, 20 procent animistů a deset procent muslimů.

Reakce na referendum:

Abír Osmanová, vnučka prvního súdánského premiéra: Zakladatelé státu měli vizi pro největší africkou zemi, se vším jejím obřím potenciálem. Příští dny budou smutné.

Mahmúd Šáraní, právník obhajující lidská práva: Ať už přijde rozdělení, nebo se odhlasuje sjednocení, očekávám chaos… Občanskou válku.

Mnoho obyvatel jihu země nemá příliš dobrou zkušenost se soužitím se severem země, které poznamenala dlouholetá válka či dříve obchodování s otroky. Na sever údajně také doplácejí ekonomicky. Nejistota panuje kolem ropného regionu Abyei na hranici mezi severem a jihem, který má o své budoucnosti rozhodnout v samostatném referendu. Nárok na něj si činí Chartúm i Džuba.

Bašír: Novému státu popřeji jako první

Po uzavření mírové dohody v roce 2005 byla v zemi vytvořena vláda společné jednoty, která funguje dodnes. Spolupracují v ní severosúdánský Národní kongres prezidenta Umara Bašíra a jihosúdánská lidová osvobozenecká armáda. Postoje obou stran se ale začaly postupně rozcházet. Hlavně kvůli detailům mírové smlouvy.

Prezident Bašír při úterní návštěvě jihu nabídl jeho představitelům v případě rozdělení pomocnou ruku. Ještě v prosinci se však nechal slyšet, že pokud se jih vysloví pro nezávislost na Chartúmu, jeho země přijme islámskou ústavu a islám se stane oficiálním náboženstvím. To by mohlo zkomplikovat život statisícům uprchlíků, kteří v době konfliktu na severu našli útočiště. Zároveň se nechal slyšet, že chce být prvním, kdo popřeje novému státu ke vzniku.

Kdo získá ropnou oblast?

Nejistota panuje kolem ropného regionu Abyei na hranici mezi severem a jihem, který má o své budoucnosti rozhodnout v samostatném referendu. Nárok na něj si činí Chartúm i Džuba. Doposud si obě části země dělí zisky z ropy, která tvoří 92 procent súdánského exportu, zhruba půl na půl. Jenže referendum by je od sebe mohlo oddělit.

Někteří analytici navíc spekulují o tom, že přístup k ropě je důvodem k tomu, proč Spojené státy tak ochotně slibují, že případně nově vzniklému státu pomohou na nohy. „Důvodů může být víc, jednak se tam koncentruje těžba ropy, jih je křesťanského vyznání, možná i proto k nim mají Spojené státy blíž,“ podotkl ekonom Centra pro ekonomiku a politiku Marek Loužek.

Nový stát se bude muset vypořádat s vysokou úmrtností

Rodící se nový stát má ale co dohánět. Třetina lidí tu trpí chronickým hladem, jen 15 procent dospělých je gramotných a každé sedmé dítě se nedožije pátých narozenin. Navíc zde bují korupce a zločin. „Od chvíle, co mi unesli syna, ztratil můj život smysl. Jsou to už dva roky a já jsem od té doby nenašla klid,“ popisuje obyvatelka jihosúdánské vesnice Judita Leggeová.

Současná vlna euforie z blížící se nezávislosti dříve či později vyprchá. Reálné problémy v jednom z nejzaostalejších koutů Afriky ale hned tak nezmizí.

Jak bude referendum probíhat?

Plebiscit se koná od 9. do 15. ledna formou tajného hlasování. Pro uznání výsledků musí účast překročit 60 procent z téměř čtyř milionů zaregistrovaných voličů. Kromě samotného Súdánu se bude hlasovat v dalších osmi zemích, včetně Velké Británie a Spojených států.

Hlasování bude zajišťovat 11 tisíc úředníků a bude na něj dohlížet 14 tisíc policistů a 10 tisíc příslušníků mírových sil OSN. Na průběh plebiscitu bude dohlížet i řada známých osobností – bývalý americký prezident Jimmy Carter, senátor John Kerry nebo herec George Clooney.