Vítězný boj s ruskou byrokracií: Dvě děti adoptovány americkými rodiči

Washington/Moskva - Dvěma americkým rodinám se i přes zákaz adopcí ruských dětí do Spojených států podařilo získat povolení a děti si smějí ze země odvézt. S vyřizováním adopce totiž začali ještě před tím, než parlamentem prošel zákon, který osvojování ruských dětí Američanům zakazuje.

Byl to dlouhý boj s ruskými úřady. Úsměv na tvářích pětiletého Artura a Viki bude ale dva americké páry hřát už napořád. Po dlouhých týdnech v hotelu v centru Moskvy konečně balí. V ruce mají oficiální dokumenty, že s dětmi mohou odcestovat. „Několikrát nám z úřadů volali, že mají dobrou zprávu. Znělo to, jako že si vyzvedneme soudní rozhodnutí a hned potom i děti. Jenže druhý den a nebo i za čtvrt hodiny telefon znovu - že to bude trvat dalších 15 nebo 10 dní nebo že musíme zařídit ještě něco jiného. Bylo to opravdu jako na houpačce,“ řekla adoptivní matka Becky Preeceová.

Artur i Viki trpí od narození Downovým syndromem a do minulého týdne bydleli v sirotčinci. Američanky Jeanna i Becky už mají své biologické děti, dokonce se stejnou diagnózou. Jejich životní příběhy je inspirovaly. Teď chtějí pomoci ruským dětem. „Stálo to hodně peněz a hodně cestování. Dost jsme tomu obětovali. Ale s naší holčičkou jsme si tím taky prošli a s manželem nás to oba posílilo. Tak proto jsme sem přijeli, i když to nebylo jednoduché. Spousta lidí by to vzdala,“ uvedla Jeana Bonnerová.

Bleskový zákon "s křížkem po funuse"

Vyřizování adopce Viki i Artura bylo už téměř u konce, jenže v půlce ledna prošel bleskově parlamentem zákon, který adopce ruských dětí do Spojených států výslovně zakázal. V ulicích se proti tomu protestovalo. Prezident Vladimir Putin ale argumentoval veřejným míněním. „Pokud vím, značný počet ruských občanů má negativní postoj k adopci našich dětí do zahraničí,“ řekl Putin.

V ruských dětských domovech žije odhadem 110 tisíc dětí. Ročně se jich adoptuje asi 11 tisíc, z toho třetina odjížděla do zahraničí. Tam směřovaly i děti s postižením. O ně je v Rusku téměř nulový zájem. Artur a Viki měli štěstí, jejich adoptivní rodiče to nevzdali. Na druhé straně světa je teď čeká nejen lepší zdravotní péče, ale i náruč milujících rodičů.