Brusel - Ústavní výbor Evropského parlamentu si zopakuje hlasování o výjimce z Listiny základních práv Evropské unie pojmenované po Václavu Klausovi. Ten tímto dodatkem z roku 2009 podmínil svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu. Europarlament má sice jen konzultační roli, avšak bez jeho vyjádření není možné, aby dokument schválily členské země. Státy EU se v roce 2009 zavázaly, že výjimku přijmou.
Europoslanci mají opět na stole Klausovu lisabonskou výjimku
Příslib protokolu si Klaus vymohl s argumentem, že je třeba zajistit ochranu před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v Česku, které by mohli vznášet u Evropského soudního dvora. „Výjimka“ má potvrdit, že v Česku nebude možné soudně vymáhat práva, která nejsou zakotvena v českých zákonech.
„Klausova výjimka rozdělila poslance na ty, kteří jsou proti, a na ty, kteří vědí, že nic nepřinese, ale z principu chtěli podpořit Českou republiku,“ uvedla již dříve europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová. „Je s podivem, že se výbor pro ústavní záležitosti, kde sedí renomovaní právníci, zasekl na tak podružné a nic neřešící záležitosti, jako je Klausova výjimka,“ dodala.
GALERIE
Václav Klaus autor: MAFRA/Slavomír Kubeš, zdroj: ISIFA
Česká snaha získat stejně jako Poláci a Britové výjimku je podle britského europoslance Andrewa Duffa politováníhodná. „Byla vyvolána pouze prezidentem Klausem v jednom z jeho kroků proti Lisabonské smlouvě,“ řekl liberálně demokratický europoslanec v reakci na rozhodnutí výboru. Připomněl, že „výjimka“ nemá zajištěnou většinu ani v českém parlamentu, neboť proti ní je ČSSD, která má většinu v Senátu.
„Doufám, že Evropská rada (summit lídrů EU) se ze zdlouhavé debaty o této věci v Evropském parlamentu poučí a potichu český návrh odloží k ledu,“ řekl Duff.