Jánošík skončil na háku za žebro. Tak se zrodila legenda…

Bratislava - Pravděpodobné datum, kdy byl v Liptovském Mikuláši popraven slovenský zbojník Juraj Jánošík zní „17, březen 1713“. Z mladíka, jenž dle pověstí bohatým bral a chudým dával, učinily jeho skutečné i domnělé skutky legendu a slovenského národního hrdinu, který má sílu za 200 mužů a kouzelnou valašku. Ve skutečnosti šlo o vojenského zběha a rebela proti habsburské moci.

Legenda o zbojníkovi střihu Robina Hooda začala vznikat 25. ledna 1688, kdy byl právě narozený Juraj Jánošík pokřtěn v malém kostele blízko místa jeho rodiště Terchové. Podle zápisů v matrice byl nejmladším z pěti dětí. V devatenácti letech se nechal naverbovat povstalci Františka Rákocziho II. a bojoval s nimi proti Habsburkům. V bitvě u Trenčína však padl do zajetí a posléze přešel do císařského vojska.

V roce 1710 nastoupil službu ve strážním oddíle na Bytčianském zámku. Tam se spřátelil s uvězněným zbojníkem Tomášem Uhorčíkem, jemuž zřejmě pomohl k útěku. Později se připojil k Uhorčíkově zbojnické družině a nakonec sám stanul v jejím čele.

„Hlavním důvodem Jánošíkovy zbojnické činnosti nebyla nějaká kořist nebo osobní prospěch,“ tvrdí historik z Národního muzea Ivan Votruba. „On skutečně usiloval o nějaké politické cíle a to v jeho případě bylo obnovení kuruckého povstání. Rákocziho povstání bylo na jednu stranu odbojem proti Habsburkům a na druhou stranu se do toho zapojila řada venkovanů a rolníků, kteří sledovali spíše sociální cíle.“ Slovenská část tehdejších Uher totiž rozhodně nepatřila mezi bohaté regiony habsburské říše, navíc procházela silnou maďarizací.  

  • Juraj Jánošík
    Juraj Jánošík autor: wikipedia, zdroj: ČT24
  • Juraj Jánošík
    Juraj Jánošík autor: Wikipedia, zdroj: Wikipedia

Na hák za levý bok

Jánošíkovo „zbojničení“ trvalo jen zhruba rok a půl. V říjnu 1712 byl Jánošík chycen, ale díky úplatku se mu napoprvé podařilo utéct. Po několika měsících byl však zatčen znovu, tentokrát definitivně. Následoval soud za loupeže a vraždu faráře. „K loupežím se přiznal, ale odmítl, že by se dopustil vraždy,“ podotýká Votruba. „Na otázky týkající se politických kontaktů neodpovídal a zajímavé je to, že neprozradil nikoho ze svých druhů - nejmenoval nikoho, komu by mohl uškodit, při dotazech na své kumpány uváděl jenom ty, kteří už byli tou dobou mrtví.“

Rozsudek smrti nad Jurou Jánošíkem vynesla justice 17. března 1713 v Liptovském Mikuláši. Popraven byl nabodnutím na hák za levý bok. Mohla se zrodit legenda. V průběhu následujících staletí, a zejména v době národnostní emancipace Slováků v 19. století, se z Jánošíka stala národní figura značící odpor proti sociálnímu útlaku i habsburské moci.

Ján Botto - Smrť Jánošíkova

Ľud okolo šibene - sťa mŕtva skalina  -

nevzdychne, nezaplače, pästí nezatína.

Ide domov - pomaly - ale dák z nechuti,

čo krok zrobí, to stane, to hlavou pokrúti;

čím diaľ ide, tým mu viac čosi srdce zviera,

dač sa v duši ozýva: Jánošík zomiera!


Jánošíkova socha v Terchové
Jánošíkova socha v Terchové

Zrodila se legenda

„V první polovině 19. století je připomínáno, že jeho obrazy zdobí všechny hospody v Karpatech polských i uherských, že mu Slováci prokazují podobnou úctu jako svatým, to ústní podání mu vlastně přisuzuje nadpřirozené schopnosti,“ připomíná Votruba. Podle polských legend totiž Jánošík loupil i na druhé straně Tater, a tak i část Poláků vnímá slavného zbojníka jako svého karpatského hrdinu.

Jánošík má podle pověstí sílu za dvě stě mužů, kouzelný opasek, košili a valašku. „Dostává se do role jakéhosi sjednavatele spravedlnosti, ochránce chudých, který je pro tento úkol obdařen nadpřirozenou mocí. Setkává se v pověstech s panovníkem, jedná s ním jako rovný s rovným,“ podotýká historik.

Video 300 let od Jánošíkovy popravy
video

300 let od Jánošíkovy popravy

Přes Friče po Hollandovou

Díky slovenskému obrození vstoupil Jánošík do vysoké literatury i slovenského místopisu. Soutěska Dunajce v národním parku Pieniny na severu Slovenska nese název Jánošíkův skok, do školních osnov se dostala romantická poema Jána Botta Smrť Jánošíkova přirovnávaná k Máchovu Máji.

První film o slovenském zbojníkovi vznikl v roce 1921, ve 30. letech si jednu z adaptací slavného příběhu připsal i Martin Frič. Poslední jánošíkovský film měl premiéru před čtyřmi lety. Režírovala ho autorka Hořícího keře Agnieszka Hollandová.