USA posílají do Zálivu přelomovou zásilku zbraní - nejen proti Íránu

Washington/Jeruzalém - USA plánují během nynější návštěvy ministra obrany Chucka Hagela na Blízkém východě uzavřít se spojenci - Izraelem, Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty - zbrojní dohody v hodnotě deseti miliard dolarů. Mnoho odborníků si to vysvětluje jako pomoc Washingtonu vůči nepřátelskému Íránu. Ačkoliv jsou jaderné ambice Teheránu jedním z nejpalčivějších témat regionu, nelze na uzavřené obchody pohlížet jen optikou téhle hrozby. Potvrzuje to už fakt, že třeba do Izraele mají nové zbraně dorazit až za dva roky.

Izraeli chtějí USA prodat transportní záchranné letouny V-22 Osprey, v nichž se kombinují vlastnosti vrtulníku a klasického vrtulového letadla. Jako vrtulníky jsou schopny svislého startu i přistání, oproti nim ale mají dvojnásobnou rychlost i nosnost a až trojnásobný dolet. Izraelci je mohou využívat k hlídání svých pozemních i námořních hranic a k přesunu jednotek do krizových oblastí. Tato letadla Američané ještě žádnému jinému státu neprodali.

V rámci smluv, které přijel ministr Hagel dohodnout, Izrael také nakoupí tankovací stroj KC-135, s jehož pomocí je možné doplňovat palivo za letu. Je určen k dlouhodobým misím – včetně invaze do Íránu, jak mnozí neopomínají poznamenat. Má dolet 6 500 kilometrů a schopen je nést až 118 000 litrů paliva. A chybět nemají ani moderní radary a rakety určené ke zničení protivzdušné obrany. Za zbraně by měl Izrael zaplatit z každoroční finanční pomoci USA, která dosahuje výše zhruba tří miliard dolarů.

Spojené arabské emiráty si díky smlouvě s Hagelem budou moct nakoupit 26 stíhaček F-16 a společně se Saúdskou Arábií si také plánují pořídit modernější a výkonnější letadlové rakety. Jejich typ zatím nebyl upřesněn, munice prý ale spadá do třídy zbraní „standoff“ (odstup), střely se tudíž dají účinně použít proti pozemním cílům z bezpečné vzdálenosti. Hodnota emirátských nákupů by měla dosáhnout až 5 miliard dolarů.

Chuck Hagel na návštěvě Afghánistánu
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Jason Reed

Nejvěrnější spojenci

Ohlášené zbrojní dohody mají svůj jednoznačný strategický rozměr. Desetimiliardový obchod (258 miliard Kč), který podle deníku New York Times Američané poslední rok tajně vyjednávali, je co do objemu druhou největší americkou dodávkou pro země Blízkého východu - překonává ji jen prodej 84 stíhaček F-15 Saúdům za 29,5 miliardy dolarů z roku 2010 - a napojí hned tři klíčové spojence.

Spojené státy jsou především hlavním bezpečnostním garantem Izraele, a to již od vzniku židovského státu po druhé světové válce. Společně s výzbrojí z tehdejšího Československa to byly americké zbraně, které pomohly k vyhlášení samostatnosti po vítězství nad arabskou opozicí v roce 1947. A bez dodávek americké vojenské techniky by se Izraelci jen těžko úspěšně bránili překvapivému útoku Egypta a Sýrie v roce 1973. Pomocí leteckého mostu byly tehdy do země dopraveny zbraně - tanky, helikoptéry, granáty - v hodnotě 825 milionů dolarů. Navzdory embargu Američané Izraelcům údajně pomáhali i v předchozí šestidenní válce v roce 1967.

A roli největšího samostatného dodavatele zbraní Amerika plní i nadále. Z údajů stockholmského institutu pro výzkum míru (SIPRI) kupříkladu vyplývá, že jen v posledních deseti letech (2002–2012) Izraelci nakoupili zbraně za necelých 6 miliard dolarů a drtivá většina z nich - vybavení v hodnotě 5,3 miliardy dolarů - přišla z Washingtonu.

Izrael je už od druhé světové války největším příjemcem vojenské pomoci ze strany Spojených států. Izrael přijal více americké vojenské pomoci než kterákoli jiná země, a to jak z hlediska grantové podpory, tak na základě úlev při armádních obchodech. Na prvním místě žebříčku Izraelce v roce 2003 nahradil pouze Irák, kam americká armáda provedla invazi.


Zelená pro útok na Írán? Ještě ne

Ačkoliv má nynější smlouva o zbrojní pomoci podle samotného Chucka Hagela židovskému státu zajistit větší obranyschopnost před Íránem, americká diplomacie si dává velký pozor, aby takovýto upgrade izraelských vojenských schopností nevyslal signál jestřábům ve vládě Benjamina Netanjahua. Ti dlouhodobě prosazují vojenský útok na jaderná zařízení nepřátelské islámské republiky.

Barack Obama v Izraeli
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Pablo Martinez Monsivais

Hagelova návštěva Izraele následuje po cestě Baracka Obamy z minulého měsíce a sérii tří návštěv amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který se snaží oživit zablokované izraelsko-palestinské mírové rozhovory. Právě během své návštěvy Jeruzaléma, při které se snažil přesvědčit Izraelce o životnosti myšlenky dvoustátního řešení sporu, americký prezident Izraeli přislíbil navýšení bezpečnostní spolupráce a poskytnutí pokročilé vojenské techniky.


Obama sice nezastírá, že v úsilí při zastavení íránského programu atomových zbraní nevylučuje žádnou variantu včetně vojenské akce, namísto fatálního řešení ovšem jeho bezpečnostní experti nadále preferují diplomatický tlak a ekonomické sankce. Chuck Hagel je v tomto přístupu plně podporuje. „Z mnoha zdrojů víme, že tyto sankce Íránu škodí – podstatně,“ zdůraznil americký ministr.

Chemická Sýrie straší Bílý dům

Podle řady expertů i zdrojů z americké administrativy dodávky Izraelcům a ostatním blízkovýchodním spojencům reagují vedle íránské hrozby na rostoucí obavy z nejistého osudu chemických zbraní v sousední Sýrii, kde se tyto zbraně hromadného ničení mohou dostat do nepovolaných rukou, nevyjímaje extremistickou al-Káidu, jejíž příslušnici se do konfliktu podle mnoha zpráv už dávno zapojili.

Nejistotu v regionu dále vzbuzuje riziko militantního násilí na Sinajském poloostrově. Egypt tuto oblast neměl nikdy plně pod kontrolou, ovšem vzhledem k tamním vnitropolitickým problémům je tato schopnost ještě více omezena. „Jde o to poskytnout všem třem partnerům v regionu zvýšenou možnost odpovědět na klíčové hrozby, kterým mohou v následujícím období čelit,“ komentoval dohodu Chuck Hagel po příjezdu do Izraele.

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/Sipa USA
Autor: Sebastiano Tomada

Zvýšený zájem o následky sektářského násilí v Sýrii naposledy Američané potvrdili minulý týden, když oznámili, že do Jordánska kvůli občanské válce v sousední zemi vyšlou skupinu dvou set vojenských plánovačů. Ačkoliv ministr Hagel zopakoval, že Spojené státy nehodlají v Sýrii přímo zasahovat, úkolem vysílaných jednotek má být připravit se na možné důsledky použití chemických zbraní. Obama navíc na počátku dubna schválil další materiální pomoc pro syrské rebely, které Washington v boji proti Asadovým jednotkám podporuje. Sýrie bude také jedním z témat Hagelovy aktuální blízkovýchodní cesty.

Hagel a Izrael: Seznamte se

Ministr obrany musel při svém nástupu do funkce čelit výraznému tlaku ze strany republikánských kongresmanů, kteří pochybovali o Hagelově dostatečné vstřícnosti k Izraeli jako nejdůležitějšímu spojenci USA. Nový člen Obamovy vlády, jenž americko-izraelské spojenectví označil jako „velmi zvláštní vztah“, přitom v této souvislosti židovskému státu právo bránit se ve „velmi nebezpečné a výbušné oblasti“ pomocí všech možností opakovaně přiznal.

Chuck Hagel po složení slavnostní přísahy
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Cliff Owen

Hagelova cesta do Izraele je mnohými komentátory vykládána jako možnost tyto pochybnosti rozptýlit. Izraelské vládní zdroje se navíc netají tím, že jedním z výsledků návštěvy je také posílení osobních vztahů mezi oběma ministry. Moše Jaalon je totiž stejně jako jeho americký protějšek v úřadu relativně nový. Hagel šéfuje Pentagonu od února a bývalý náčelník izraelského generálního štábu Jaalon byl na ministerský post jmenován v polovině letošního března.